Zář 302013
 

Velký batát vážící více než jeden kilogramČím dál tím častěji můžeme v našich obchodech narazit na velké načervenalé hlízy. Jedná se o batáty neboli sladké brambory. Sice nepatří k nejlevnější zelenině, ale cenově jsou stále dostupnější (a to i když vynecháme různé cenové akce) a proto by byla škoda jim nevěnovat trochu pozornosti. Podívejme se na jejich účinky na zdraví a také na nějaké chutné recepty.

Přibližně jedna čtvrtina obsahu batátů jsou sacharidy, což je přibližně o třetinu více než u brambor a to tím pádem znamená, že jsou i pro lidský organismus energeticky hodnotnější. Sladkost vytváří fruktóza, sacharóza a glukóza. Za svou červenou barvu vděčí většímu množství beta karotenu, dále obsahuje vitamíny ze skupiny B a také velmi významné množství „éčka,“ které je velmi důležitým antioxidantem (jeho antioxidační účinky podpoří navíc ještě polyfenoly) . Z minerálů náš organismus využije draslík, hořčík, fosfor, sodík a vápník. Batáty bychom měli jíst pokud možno se slupkou, abychom tělo nepřipravovali o velké množství zdraví prospěšných látek.

Nejjednodušším a také asi nejčastějším způsobem úpravy batátů je pečení. Zdravé hlízy (suché, neotlučené, při výběru se podívejme na špičku, od které se začínají kazit) pořádně vydrhneme pod tekoucí vodou a pak na několika místech propícháme vidličkou. Osušíme, rozložíme na plech s pečícím papírem a dáme do trouby rozehřáté na dvě stě dvacet stupňů. Doba pečení by měla být přibližně hodina (i když to samozřejmě záleží od velikosti hlíz), dokud nejsou velmi měkké. Pak je můžeme rozkrájet na menší kousky a dát na talíř a nebo ještě častěji se rozmačkávají vidličkou na kaši s trochou másla. Můžeme je dochutit česnekem, pepřem, solí nebo koriandrem. Batáty podáváme jako přílohu ke slaným jídlům, ale nekořeněnou kaši lze jíst i na sladko promíchanou s trochou javorového sirupu.

Samozřejmě není to jediný možný způsob úpravy. Receptů, které využívají tyto chutné hlízy jsou opravdu stovky. Můžeme je například upéci už nakrájené na kolečka, potřené kvalitním olejem a posypané solí, pepřem a tymiánem (na přibližně dvě stě stupňů asi čtyřicet minut) a podávat jen tak jako zobání k televizi či bezmasé jídlo.

A nebo lze z nich udělat i chutnou krémovou polévku. Budeme potřebovat jeden až dva batáty, přibližně půl litru čirého zeleninového vývaru, dvě deci kokosového mléka, jednu cibuli, lžíci olivového oleje, lžíci kaparů, drcený červený pepř, kari, chilli, zelenou petrželku a sůl. Na oleji osmahneme nadrobno nasekanou cibulku a v poslední fázi k ní přimícháme koření, prohřejeme asi dvacet vteřin, zalijeme vývarem, přihodíme batáty nakrájené na malé kostičky a vaříme až do změknutí. Přilijeme kokosové mléko, rozmixujeme dohladka, podle chuti osolíme a na talířích posypeme kapary a nasekanou zelenou petrželkou.

Poslední recept bude na sladkost. Na začátku si jen připravíme základní kaši uvedenou dříve (z hlízy o hmotnosti necelé kilo). V misce ji rozmícháme se sto padesáti gramy rozpuštěného másla, sto mililitry mléka, dvě stě gramy hnědého cukru, půl lžičkou vanilkové tresti (a nebo část cukru nahradíme dvěma sáčky vanilkového) a dvěma vejci. Vše vložíme do zapékací misky nebo vhodného pekáčku. Dále si ještě rozmícháme dvě stě gramů cukru s šedesáti gramy hladké mouky a osmdesáti gramy másla a drobenku dáme na batátovou směs. Pečeme necelých třicet minut dozlatova.