Čvc 252014
 

Červený rybíz se nejčastěji doporučuje při různých nachlazeních, chřipkách nebo angíně. Ale v lidové medicíně se podával i při problémech s játry, zánětech močových cest, revmatických onemocněních, nechutenství, zácpě, potížích se srdcem či při migréně. Bohužel se jedná o sezónní ovoce, které mimo léto není k sehnání. Proto je musíme nějak uskladnit nebo zpracovat. V domácích podmínkách se červený rybíz nejčastěji mrazí a nebo se z něj připravují různé zavařeniny či šťáva.

Ta se dá vyrobit velmi snadno. Na jeden kilogram ovoce si musíme připravit přibližně dvě skleničky cukru (jestli bude třtinový nebo obyčejný záleží jen na tom, co nám vyhovuje nejvíce a nebo co máme zrovna po ruce). Červený rybíz nejdřív omyjeme, kuličky otrháme z větviček a sypeme je do sklenice nebo sklenic tak, aby nám vznikla vždy jedna vrstva ovoce dokonale překrytá tenkou vrstvou cukru. Sklenice po naplnění odložíme do druhého dne, aby nám pustily šťávu. Druhý den vše vyklopíme do hrnce a obsah uvedeme do varu na menším plamínku. Nyní už se jen šťáva přecedí přes gázu, rozlije do připravených vyvařených sklenic či lahví, ty se zavíčkují a buď je ještě pasterizujeme a nebo jestliže byl sirup při přelévání opravdu téměř vroucí, stačí je jen otočit dnem vzhůru a nechat vychladnout.

Domácí šťáva z bobulek červeného rybízu se dá připravit i za studena. Postup je více méně podobný jako u metody horké, čili musíme ovoce prosypat cukrem a odložíme je na noc. Druhý den je přesypeme na gázu, necháme prokapat a případně červený rybíz ještě propasírujeme (jestli chceme, aby šťáva byla čirá, tak tento krok vynecháme – bude jí ale méně). Tekutinu přelijeme do dokonale čistých lahví, které uzavřeme a uskladníme do lednice. Pozor, domácí šťáva z rybízu vyráběná za studena nemá v normálních podmínkách moc dlouhou trvanlivost. Ale jestli jsme majiteli opravdu chladného a tmavého sklípku, můžeme vyvařené lahve místo víčkování uzavřít korkem, ten pak zalít velmi pečlivě voskem a vše by nám mělo bez problémů vydržet až do zimy (normální víčko bez pasterizace či vroucí tekutiny nikdy nepřilehne tak těsně a brzo by nám šťáva začala kvasit).