Zář 052012
 

Horečka u malých a bezbranných kojenců je jednou z nejvíce stresujících záležitostí. Když tento problém přijde poprvé, tak rodiče začínají propadat panice. Dítě nám nemůže nic říci a přitom jasně vidíme, že „hoří.“ Je to něco závažného nebo jde jen o naprosto běžný problém, který přejde?

Samozřejmě je to různé. Je fakt, že část paniky je přehnaná, ale protože u kojenců nevíme přesně, co se s jejich tělem, kromě zvýšené teploty děje, takže někdy je i horečka velmi důležitou informací o začínající nemoci. Takže rozhodně není možné tento signál vyloženě podceňovat. Obecně víme, že v těle miminka se odehrává nějaký proces, který není tak úplně přirozený a správný i když samozřejmě nesmíme zapomínat na základní fakt, že horečka je jednou z nejtypičtějších obranných reakcí lidského organismu, kterou už máme zapsanou v genech. Díky růstu tělesné teploty rychleji vznikají protilátky a zároveň z těla mizí například železo  (a další látky), které sice mají mnoho pozitivních funkcí, ale také v případě nemoci prospívají množení bakterií. Navíc se více prokrví tkáň a protilátky se rychleji dostanou na místo určení, kde začínají poté působit.

Kdy mluvíme u kojenců o horečce? Jedná se o teplotu překračující osmatřicet stupňů. Vysoká a nebezpečná horečka je ještě o stupeň vyšší. Naopak pokud teploměr ukazuje nižší hodnotu, kterou bychom už u dospělého člověka řešili, v případě nemluvňat se jedná o stav, který bychom měli pečlivě pozorovat a monitorovat, ale nemusíme přistupovat k drastickým krokům a snižován teploty. Ale u vysokých úrovní rozhodně se nesmíme váhat, protože malé děti nemají ještě plně vyvinutý systém přirozené tepelné regulace a hrozí poškození důležitých orgánů, jako například, srdce nebo ledviny  a navíc může dojít k dehydrataci organismu.

Jak postupovat, když se horečka objeví a nebo co dělat, abychom neriskovali stresové situace bezdůvodně? Rozhodně dítě nemusíme přehřívat. Rodiče mají zvyk své ratolesti nabalovat a ještě překrývat velmi teplými peřinkami. Většinou je to naprosto zbytečné. Dětský pokojíček opravdu nemusí mít vyšší teplotu než 21 stupňů (a i to je až až), místo různých huňatých dupaček a ještě zavalení tlustou peřinou stačí lehké pyžámko a normální deka. Další věcí, kterou bychom si měli hlídat je pitný režim. Dítě je nutno pravidelně kojit a tím předejdeme velké části problémů. Obecně nevadí, když kojenci pravidelně měříme teplotu a také si to někam zapisujeme, abychom věděli, jaký stav je pro něj normální. Teploměr pro tyto účely by měl dítěti co nejméně vadit – čili na ucho nebo čelo. Při teplotě nad 38 stupňů podáváme dětem léky, ale vybíráme ty, které doporučil lékař a rozhodně nikdy nepřekročíme předepsané dávkování. Je lepší mít dva různé prostředky, které obsahují jinou účinnou látku a je při podávání střídat. Účinné mohou být i chladivé obklady na čelo nebo koupele. V případě toho druhého, doba koupání by neměla překročit pět minut a začíná se při teplotě o stupeň nižší, než má rozpálené tělíčko kojence – postupně ji pak snižujeme přiléváním vody na přibližně třicet stupňů.

A kdy bychom měli volat lékaře okamžitě, bez ohledu na cokoliv? Rozhodně pokud nemluvně má méně než čtvrt roku, v takovém případě jde ještě o příliš bezbranný organismus u kterého je nutný neustálý dohled odborníka. Také bychom měli dát pozor na to, jestli dítě nemá problémy s dýcháním a není najednou příliš ospalé. Pediatra bychom měli navštívit i v situaci, kdy horečka u kojence sice není nějak extrémní, ale trvá už pár dní a stále nemizí. Nepřijatelná je i situace, kdy teplota překročí třicet devět a půl  stupně a i při největší snaze neustále neklesá. Dalším negativním a nežádoucím znakem u kojenců je třesavka a samozřejmě jakékoliv zhoršování pozorovaného stavu. Obecně se nebojme kdykoliv, kdy se nám cokoliv nezdá, kontaktovat lékaře. V případě kojenců opatrnosti nikdy dost.