Dub 292015
 

Při pohledu na nadpis si asi spousta čtenářů říká, co je to za hloupou otázku. Přece ji opláchneme a máme hotovo. Je to určitě lepší než nic, ale pokud chceme mít jistotu, že to, co jíme, obsahuje naprosté minimum různých bakterií a pesticidů, měli bychom postupovat přeci jen trochu jinak a výrazně pečlivěji.

Začneme něčím samozřejmým, na co překvapivě mnoho lidí zapomíná. Čili pořádně si umyjeme ruce – použijeme mýdlo, promneme pečlivě prsty a mytí by nemělo být kratší než dvacet vteřin. Tento rituál bychom měli opakovat před jakoukoliv prací s potravinami. Po rukách přijde čas na pořádné vydrbání umyvadla. Je to nutnost, protože vedle našich rukou se právě tam v našich domácnostech drží nejvíce různých bakterií. Umyjeme je velmi pečlivě čistou žínkou.

Pak přesuneme svou pozornost na ovoce a zeleninu. Pokud možno se snažíme vybírat plody bez vad, plísní, otlučených míst etc. už při nákupu, ale někdy něco naší pozornosti unikne. V takovém případě poškozené části rostlin vyřízneme, pokud si všimneme plísně, raději vyhodíme celé ovoce či zeleninu (ten, kdo takové plýtvání nemůže přenést přes srdce, by měl alespoň  vyříznout nejen místo s plísní, ale i tak dva centimetry okolní dužiny). Smícháme si ocet v poměru jedna ku deseti s vodou – na deci octa jeden litr vody. V druhé nádobě rozmícháme půl druhé lžíce jedlé sody také v litru vody (tyto roztoky můžeme mít nachystané do rezervy v nějaké velké láhvi či kanystru).

No a můžeme přistoupit k mytí. Všechno na začátku opláchneme pod tekoucí teplou vodou, měkké ovoce (například maliny, borůvky či ostružiny) raději oplachujeme na nějakém sítku, abychom ho nerozmačkali. Pak všechno nejdříve namočíme na přibližně dvě minutky v připravené octové vodě a poté ještě namočíme na stejnou dobu do roztoku s jedlou sodou. No a samozřejmě nakonec ovoce a zeleninu opláchneme znovu pod teplou tekoucí vodou, abychom ji zbavili vůně octa. Pak bychom ji měli ještě jemně osušit čistou nebo papírovou utěrkou a můžeme ji uložit do lednice.