Zář 152015
 

Potničky se u miminek a malých dětí objevují z několika důvodů. Nejčastěji se jedná o přehřátí, příliš vlhké ovzduší a nesprávnou péči o pokožku dítěte. Není to nějaký extrémně závažný problém, ale ignorovat bychom je úplně neměli. Podívejme se na to, jak potničky rozeznat, jaká je prevence a také na doporučované způsoby léčby v domácích podmínkách.

Nejčastěji se jedná o malé načervenalé vřídky veliké jeden až tři milimetry. Druhá varianta je ještě rozeznatelnější, potničky vypadají jako puchýřky vyplněné průzračným plynem, které mohou trochu připomínat kapku vody. Když dojde k infekci, tekutina se mění na hnis. Nejčastěji je najdeme na kůži na hlavě, krku, zádech, kolem uší a ve všech místech, kde může docházet k zapaření (záhyby kůže, pod koleny apod.). Většinou dost svědí, takže dítě je hodně nervózní a případně se také snaží drbat nebo pláče.

Potničky se převážně objevují u dětí, které rodiče oblékají nevhodně – buď do špatného materiálu a nebo do příliš mnoha vrstev či nepřizpůsobí oděv počasí a teplotním podmínkám v bytě (nesmíme zapomínat, že malá miminka ještě nemají dobře vyvinutou termoregulaci organismu). Občas je vyvolá používání nevhodné dětské kosmetiky (příliš mastné krémy nebo nanášení příliš velkého množství různých krémů a olejíčků) či nedostatečné koupání. V některých případech mohou být důsledkem onemocnění, přesněji se jedná o problém vyvolaný pocením a příliš vysokými teplotami.

Pokud nedojde k zánětu, není nutná ani nějaká složitá léčba, vše bychom měli zvládnout doma. Stačí omezit používání různých olejíčků a krémů na minimum, podle možností nechat dítko i bez oblečení, aby kůže lépe dýchala, při vysoušení po koupeli miminko nedrhneme, spíše ho ručníkem jemně oklepáváme. Naše prababičky v léčbě doporučovaly jemné omývání heřmánkem a poprašování bramborovým škrobem. Pokud do několika dní nezmizí a nebo se objeví zánět, raději bychom měli vyhledat lékaře. Potničky bychom neměli vymačkávat nebo potírat lihem, při mytí nepoužíváme obyčejné mýdlo.

Samozřejmě vždy je lepší problémům předcházet a i na potničky nejlépe platí prevence. V bytě bychom měli mít přiměřenou teplotu (čili něco mezi dvaceti a jednadvaceti stupni). Také by tam nemělo být moc vlhko – pokojíček, ve kterém dítě spí, by neměl sloužit k sušení prádla. Pokud možno omezme i cesty autem na naprosté minimum, případně dělejme více přestávek, kdy dítko můžeme alespoň částečně vysvléci a provětrat. Oblečení musíme přizpůsobit teplotním podmínkám a řídíme se přitom heslem, že méně je v tomto případě více. Kdykoliv to jen jde, používáme prodyšné přírodní materiály, bavlnou nic nezkazíme, syntetika je nejlepší maminka potniček – materiál si hlídáme hlavně u oblečení, které má přímý kontakt s dětskou kůží. Pereme v přípravcích určených pro dětské věci. Během nemoci mu často převlékáme povlečení a pyžamko, pokud ho nechceme nebo nemůžeme koupat, ošetříme dětskou kůži navlhčenými ubrousky.