Říj 242013
 

Pokousání psem může mít velmi nepříjemné dopady na naše zdraví. Neměli bychom podceňovat ani malé ranky. A nejde jen o rizika spojená se vzteklinou, chrup psů a dalších domácích mazlíčků je semeniště různých baktérií, které mohou vyvolat závažné zdravotní potíže.

Na začátku bychom samozřejmě měli pokousaného člověka co nejvíce uklidnit, protože s útokem psů se většinou váže i velmi těžké psychické trauma. Pak přistoupíme k ošetření rány. Tu velmi pečlivě omýváme mýdlem (nejlepší je antibakteriální, ale ne vždy je po ruce) pod tekoucí vodou přibližně po dobu pěti minut – opláchnout bychom měli všechna místa, i kdyby se jednalo jen o miniaturní ranky. Pokud máme po ruce dezinfekční prostředek, po omytí ho ještě můžeme nanést na ránu, kterou poté ovážeme sterilním obvazem. Jestli rána silně nekrvácí, příliš ho neutahujeme, v opačném případě je samozřejmě tlakový obvaz nutností. Pokud postižený naříká na bolest, lze mu podat nějaký prostředek proti bolesti. Zajistíme ho i proti chladu a případně svlažujeme suché rty. Ránu můžeme také obložit ledem, ale po jakémkoliv základním ošetření bychom měli co nejrychleji vyrazit k lékaři – samozřejmě u rozsáhlého pokousání ihned musíme zavolat sanitku. Postiženými končinami pokud možno nehýbeme.

Doktor nejpravděpodobněji nasadí ještě antibiotika a nebo ránu namaže antibiotickou mastí, případně pokud došlo ke zhmoždění tkáně, ještě ránu chirurgicky ošetří. Dále zkontroluje, jak jsme na tom s očkováním proti tetanu, mnoho lidí ho podceňuje a teprve v takové situaci zjistí, že už několik desítek let jsou bez ochrany. Samozřejmostí je i zjištění, jestli zvíře nemá vzteklinu, obecně by mělo být poddáno dlouhodobějšímu pozorování. V případě sebemenšího podezření na tuto závažnou, a bohužel de facto stále smrtelnou nemoc lékař by měl ihned zahájit léčbu, kterou přizpůsobí závažnosti situace. Bez ohledu na diagnózu, po pokousání a následném vyšetření vždy postupujeme podle doporučení odborníka  a také chodíme na pravidelné kontroly.