Srp 182012
 

Bože, to dítě má ale roupy. Tuto větu jsme určitě slyšeli v životě mnohokrát. V naprosté většině případů jsme tím mysleli velkou neposednost drobečka a ne zdravotní problém, jakým je malý parazit roup dětský. O jeho existenci se dozvíme často podle příznaků, ze kterých vzniklo ono lidové rčení o neposednosti.

Některé příznaky napoví i ono říkání o neposedech, že mají roupy. Když tento parazit zaútočí, postižený neposedí v klidu ani chvilku a neustále se hemží, vrtí, případně škrábe v okolí řitního otvoru. Samice tohoto hlísta tam totiž nakladla vajíčka, která mohou vyvolat pocity svědění a pálení. A tak se dítko škrábe, drbe, prsty občas olízne a nebo nemá před jídlem umyté ruce a parazita si radostně v těle udržuje. Kromě svědění se ještě objevují průjmy, únava a nechutenství. Dítě také hůře spí (což je logické, svrbí ho to) a samozřejmě bývá hodně podrážděné – ale to nevyvolá parazit, ale ony nepříjemné efekty, které jsou s jeho pobytem v trávicím traktu spojeny.  A jak se můžeme nakazit? Většinou za to mohou špinavé ruce a také neomývání zakoupených potravin, které mohl nakažený člověk osahat a nalepit na ně vajíčka.

Když dětské roupy zaútočí, měli bychom rozhodně navštívit lékaře. Ten určí další postupy léčení a my souběžně bychom měli začít v domácnosti dbát ještě více na hygienu, než je to obvyklé. Kromě neustálého mytí rukou a pravidelného sprchování je také užitečné měnit i několikrát denně spodní prádlo. Také bychom neměli zapomínat i na výměnu povlečení, ručníky a pyžamo. Při praní vsadíme na vyšší teploty. Parazit je schopen nakazit ještě po třech týdnech od opuštění lidského organismu, takže bychom měli hygieně věnovat zvýšenou pozornost opravdu delší dobu. Je také dobré vyprat (a pokud to nejde, tak pečlivě na vlhko očistit) všechny předměty, se kterými dítko mělo kontakt (včetně například milovaných plyšáčků a hraček). Toto je dobré několikrát během oněch třech neděl zopakovat. U dítěte a všech členů domácnosti pečlivě stříháme nehty a případně je také každý večer kartáčkem vydrbeme. V jídelníčku omezíme, či pokud možno z něj na čas úplně vyřadíme, sladkosti. Naopak budeme jíst hodně pokrmů, které naše střeva, kde roup škodí, pořádně „prokartáčují“ (tuto funkci plní například velmi dobře vlákniny, o kterých si můžeme přečíst například tady).

A jak likvidovaly dětské roupy naše babičky, které neměly přístup k moderním léčivům? Samozřejmě tím, co mu může být nepříjemné, čili potravinami, které jeho „domeček“ neboli střeva zpracovávají. Vždy se doporučovalo zvýšit množství čerstvého česneku v jídelníčku. Ten sice možná parazita nezhubí, ale jeho pozitivní vliv potvrzuje i moderní medicína. Česnek pokud možno používáme náš a ne skleníkový čínský nebo mexický.  Dávkování by mělo být aspoň jeden tepelně nezpracovaný stroužek denně. Také se kdysi doporučovalo dávat na noc jeden stroužek jako čípek, který měl nás léčit a parazity otravovat i během spaní. Mezi další babské rady patří i pravidelné pití šťávy z kysaného zelí. Mělo by se pít dvě polévkové lžíce dvakrát denně, po probuzení a před spaním. Také se doporučuje pít i jiné „kyselotiny.“ Léčit  by měl i lák z rychlokvašek (pijeme pravidelně několik dní) a nebo každý den bychom my nebo dítko vypít sklenici šťávy vymačkané ze tří citronů. Také je možno připravit nálev ze saturejky a to tak, že dvě lžíce koření zalijeme vroucí vodou a necháme louhovat půl hodiny. Toto léčivo vypijeme před jídlem. Podpoříme tím nejen trávení a navíc dětské roupy saturejku nemají rády.