Úno 102017
 

Je velmi demotivující, když člověk zírá mnoho hodin nebo dokonce i dnů do učení a po několika týdnech či měsících zjistí, že mu z celé té práce nezůstalo v hlavě nic. Anebo tam má pouze nějaké nesetříděné trosky znalostí. Po několika takových zkušenostech nemálo lidí pokrčí rameny a řekne si, že prostě nejsou studijní typ, takže příště nemá smysl se vůbec namáhat. Přitom, pokud nám nebyla shůry dána výborná paměť, i správné učení se musíme nejdříve… naučit. Celý proces lze rozdělit do pěti fází.

Pochopení

Abychom si byli schopni nějakou věc zapamatovat, nejdříve ji musíme pochopit nebo alespoň musíme chápat princip, z něhož nová znalost vychází. Pokud nerozumíme tématu, které se učíme, ani desítky hodin zírání na dlouhé řady písmenek nebo číslic na tom nic nezmění. Maximálně se něco můžeme naučit jako verš nazpaměť a pak se nám to velmi rychle zase vykouří z hlavy. Velmi často pomůže, když si problém necháme vysvětlit ještě jednou od nějaké třetí osoby. Pokud se musíme naučit nějakou problematiku, která se skládá z více různých elementů, před učením musíme pochopit základní principy všech.

Učíme se čtením

Když už je nám jasné, o čem to vše bude, přistoupíme ke čtení nahlas. Vše si pomalu a výrazně několikrát přečteme. Zajímavější nebo klíčové úseky čteme s jinou intonací nebo jinou silou hlasu. Díky tomu si část znalostí zakotvíme v paměti i ve zvukové podobě. V případě kratších materiálů po hodině otestujeme svou paměť a pokusíme si vzpomenout, co bylo na začátku a co na konci materiálu, který jsme se zrovna učili.

Zapíšeme na papír a tím do paměti

V závislosti na velikosti textu, který se máme naučit, ho buď opíšeme celý a nebo přinejmenším klíčové pasáže. Pokud možno bychom to měli udělat ručně a ne na počítači nebo na stroji. Důležité je také nepsat jednolitý blok textu, ale vše se snažíme udělat vizuálně atraktivní. Střídáme velikosti písma, v klíčových pasážích používáme barvy i podtržení. Lze používat přitom i různé ikony – téměř automaticky se například nabízí tak zvaní smajlíci. Pozor, při psaní se neřídíme nějakými požadavky jiných lidí či nějakými estetickými kritérii. Ten text je určený jen pro nás. Na výstavu krasopisu s ním nepůjdeme a ani není důvod ho ukazovat jiným lidem. Co nám vyhovuje, to je správné.

Vlastními slovy zestručníme

Poté, co jsme text přečetli nahlas i přepsali, ještě si vypracujeme na samostatný papír nějaký stručný výtah. Ten by měl zahrnovat vše, co je v materiálu, který se máme naučit klíčové a také to, co nás v něm zaujalo nejvíce. Snažíme se, aby text byl co nejkratší, ale zároveň na nic důležitého nezapomínal. Tento souhrn můžeme později používat například pro rychlé osvěžení znalostí například při cestování MHD či delším čekání někde na úřadě či v bance. U velmi krátkých textů, které se chceme naučit nazpaměť, nemusíme dělat výtah, ale místo toho si napíšeme první písmena každé věty a při opakování na papírek průběžně nakukujeme.

Připomenutí zapamatovaného

Nové znalosti si musíme přinejmenším několikrát připomenout, aby by nám v hlavě „ukotvily“ na stálo. Po přečtení, přepsání i zestručnění si po menší pauze vše pokusíme se systematicky vybavit. Čili materiál odříkáváme od začátku toho, co jsme se učili, až ke konci. Pokud nám někde selže paměť, pokusíme si připomenout zvukovou nebo obrazovou kotvu, kterou jsme si při učení vytvářeli. Ve chvíli, kdy se někde zasekneme, uděláme si minutu dvě pauzu. Můžeme se trochu napít, projít sem a tam po místnosti, protáhnout se a celkově uvolnit. Pak se snažíme ve vyvolávání znalostí pokračovat. Snažíme si znovu připomenout, co vše provázelo učení, zvuky, obrazy etc. a v jaké chvíli je to provázelo. Paradoxně v této chvíli nám může pomoci i to, když nás někdo při nějaké pasáži vyrušil a my tuto část učiva máme spojenou právě s takovou situací. Jestliže ani to nepomohlo, pokusme se z paměti vyvolat alespoň zestručněný obsah. Pak bychom si měli dát patnáct minut až půl hodiny pauzu, po které si znovu přečteme námi přepsaný text a nebo přinejmenším tu část, kde nám vypadla paměť. A po další půl hodině znovu vyzkoušíme, jestli už si vše pamatujeme bez chyb a mezer. Další den, nebo pokud nás tlačí čas za pár hodin, proces připomínání zopakujeme.