Srp 182014
 

To, že se člověk občas s partnerem na něčem neshodne, je naprosto normální. Neexistuje dlouhodobý vztah, kde by nedocházelo k občasným třenicím. Navíc rozumně vedené spory často mají i pozitivní dopad. Vyčistí atmosféru a mohou sloužit k normalizaci či vylepšení situace v domácnosti. Ale důležité je, abychom vše drželi pod kontrolou, stačí několik neopatrných slov a místo inteligentního řešení a diskuse zde máme nepříjemnou hádku, na kterou obě strany budou vzpomínat velmi dlouho a bude jim narušovat dosud harmonický vztah.

1. před vyřčením prvního slova, které může vyprovokovat hádku, je dobré se zarazit a popřemýšlet. Chceme opravdu rozpoutat spor o důležitou věc nebo se chceme agresivně rýpat v nějaké banalitě, co by se dala vyřešit mnohem klidněji? Proč rovnou začít křičet, že partner neuklidil po sobě talíř nebo má ponožky pod postelí? Tyto věci rozhodně je nutno řešit, ale pokud začneme s vřískotem, dosáhneme naprostého opaku. Klidná diskuse a nastavení pravidel zmůžou mnohem více. Kdykoliv, kdy chceme vykřiknout, je dobré se rozhlédnout kolem sebe, podívat se na něco uklidňujícího a případně zhluboka dýchat. Po chvilce začneme přistupovat k záležitosti racionálněji.

2. občas je dobré na začátku potenciálního sporu se pokusit podívat na záležitost očima partnera. Sedí celou dobu v práci a má málo času pro své nejbližší? Tento argument bude protistrana v naprosté většině případů bude považovat za nepříjemnou ránu pod pás, protože tam přeci není jen tak z nudy či pro radost, ale aby se zajistily co nejlepší podmínky pro rodinu. A podobných případů je více, zvláště důležitá je opatrnost ve věci citů a také vztahů a kontaktů s příbuznými.

3. ve sporu musíme být konkrétní a držet se jednoho tématu. Výkřiky, jako „ty mě vůbec nechápeš,“ „jak to, že pořád na to zapomínáš,“ „zase si mě nevšímáš,“ atd. nemají žádný efekt. Mnohem lepší je říci, co přesně nás trápí, jestli máme jen nějaký pocit a nejsme schopni ho definovat, raději spor vůbec nezačínejme. Druhá strana neovládá telepatii a hádku o něco, co se jen vznáší někde v oblacích, rozhodně nepochopí. Také bychom se při řešení nějakých problémů měli věnovat jen jedné věci. Rozhodně nesmíme do toho zatahovat něco z minulosti či záležitost, která s problémem nijak nesouvisí. Ten, kdo takový argument použije, má dojem, že získal navrch. Ve skutečnosti druhou stranu totálně znechutil a znemožnil si vyřešení toho, o co původně šlo.

4. zaměňme slovo ty na já. Je to malý trik, ale zároveň velmi účinný. Místo vykřiknout obvinění „vůbec si nehraješ s dítětem,“ mnohem účinnější je říci „je mi líto, že si s děckem hraju pořád pouze já.“ V prvním případě se protistrana začne hned vehementně ohrazovat, v druhém začne chápat, že je zde nějaký problém.

5. vyhýbejme se urážkám a to i těm nejjemnějším. Nic nerozpálí hádku lépe, než když obě strany při řešení jakéhokoliv racionálního sporu začnou na sebe verbálně plivat. Nemluvme ani o charakterových či vzhledových vadách, buďme věcní, shodit partnera je velmi snadné, zažehlit ponížení už může být velký problém.