Dub 102013
 

Čištění zubů je přece banalita. Učíme se to od dětství, každé ráno i večer si vytahujeme kartáček, ošmidláme si chrup a máme hotovo. Vše je v naprostém pořádku až do chvíle, kdy navštívíme zubaře a ten nám oznámí, kolik nových kazů se objevilo. Pak to svádíme na genetiku, skvrny na slunci a jiné nepříznivé události, ale ve skutečnosti příčina je v naprosté většině případů naprosto jasná. Správně čistit zuby umí přibližně každý pátý, čili osmdesát procent populace tuto činnost vykonává špatně. Podívejme se jak na to a co bychom při čištění mohli vylepšit.

Začneme u kartáčku. Logika napovídá, že zubní plak lépe stáhnou tvrdé štětinky. Je to pravda, ale zároveň nám mohou mírně poškodit dásně a vyvolat krvácení či později i různé záněty. Takže dnes se doporučuje spíše střední tvrdost nebo přímo měkký kartáček. Důležitý je také hustý vlas a menší hlavička. Díky tomu při čištění se dostaneme i do nejvzdálenějších zákoutí a vyčistíme výrazně lépe i mezizubní prostor. Kartáčky měníme přibližně každé dva měsíce nebo podle potřeby. Každému je asi jasné, že ten, který vypadá jako rozšlápnutý slonem asi toho moc nevyčistí.

A jak bychom měli čistit? Doporučení lékařů či dentálních specialistů se mírně v průběhu časů mění, ale jedna rada je stále stejná. Mělo by to být dlouho. Tady je i základní chyba většiny lidí, kteří si vezmou kartáček, přejedou jím jednou každou plochu zleva zprava, trošku ještě pošmidlají a po pár desítkách vteřin je hotovo. Jako optimální čas se uvádí minimálně tři minuty – ideálním pomocníkem mohou být malé přesýpací hodinky. Pokud nevydržíme přitom v koupelně a nebo nás to začíná nudit, není přeci problém čistit si zuby už trochu dříve. Například při televizi či při práci na počítači a nebo během čtení knížky, pro tuto činnost nám stačí jen jedna ruka a velmi rychle zjistíme, že to není vůbec žádný problém. Co se týká techniky, tak snažíme se čistit de facto každý zub zvlášť směrem od dásně a nezapomínáme samozřejmě i na jejich žvýkací část. To jestli začnete vnitřní nebo vnější částí chrupu je více méně jedno – jeden odborník vám doporučí to a druhý zase ono. Důležité je jen to, abychom nevynechali žádnou plochu.

Když svým zubům věnujete dostatek času při čištění, máte téměř vyhráno. Dnes se ještě doporučují zubní niti, mezizubní kartáčky, ústní vody a za pár let určitě prodejci přijdou ještě s nějakými dalšími vynálezy. Používání těchto doplňků rozhodně neškodí (i když u ústní vody je důležitý výběr, aby nám nespálila sliznici), jen se ho musíme správně naučit a hlavně nesmíme zapomínat, že je to doplněk, ne náhrada za pečlivé čištění. Výběr pasty není až tak důležitý, jak sugerují televizní reklamy. Neměli bychom zapomínat na prostý fakt, že působení účinných látek je relativně krátké, po čištění zubů si musíme vypláchnout pusu a tím pádem fluor, který téměř všechny pasty obsahují … mizí. Mikrogranule, speciální složení a tisíce dalších hesel jsou ve skutečnosti jen reklamní chytáky. Pokud si umíme správně čistit zuby, stačí nám i ta úplně nejobyčejnější pasta, pokud to neumíme, tak nás žádné magické přípravky plné tisíců nových vynálezů nezachrání. Na konec je nutno zmínit žvýkačky. Podle reklam chrání před zubním kazem a spousta lidí si myslí, že mohou nahradit klasické čištění. Samozřejmě to není pravda, i když jistou ochrannou funkci mají (samozřejmě pokud neobsahují cukr). Povzbuzují tvorbu slin a ty mají antibakteriální účinky. Pozor, žvýkat bychom neměli příliš často ani příliš dlouho, mohlo by to mít negativní vliv na naše čelisti.