Dub 092014
 

Kořen křenuNejlepší křen je samozřejmě čerstvý, o tom asi nikdo nepochybuje. Také se traduje, že nejchutnější bývá ten sklizený na podzim a zkušenosti z obchodů, kdy v jiných ročních obdobích buď není a nebo je převážně hodně vyčichlý, toto potvrzují (samozřejmě čest výjimkám). Proto v situaci, kdy narazíme na opravdu kvalitní kousek, je dobré křen nějak uchovat na „horší časy,“ kdy na pultech bude jen divná dřevnatá hmota. Mezi nejoblíbenější metody patří nakládání, občas se také suší nebo mrazí.

Vyrobit si vlastní nakládaný křen je velmi snadné a připravené skleničky se mohou stát po celý rok základem mnoha různých pokrmů z této kořenové zeleniny – hodí se do omáček, polévek i do salátů nebo pomazánek. Přibližně jeden kilogram kořenů namočíme na hodinku až dvě do studené vody a pak je omyjeme, oškrábeme a nastrouháme na jemném struhadle. Promícháme s několika kapkami octa, aby nám nezačal ztrácet barvu. V hrnci svaříme dvě skleničky vody, pětinu skleničky lihového octa, sůl a trochu cukru. Nálevem zalijeme křen, promícháme, naplníme do vyvařených sklenic, zavíčkujeme a pasterizujeme přibližně patnáct minut. Jako většinu zavařovaných věcí i křen bychom měli uchovat v nějakém chladnějším suchém místě.

A jak je to s tím sušením a mražením? Obě verze se používají, ale většina lidí preferuje nakládání pro jeho sílu a jednoduchost užití. Navíc sušený křen je surovina vhodná spíše pro využití v domácí lékárničce. Vykopané kořeny očistíme, zbavíme drobných kořínků, tlustší zeleninu podélně rozřízneme. Pokud máme teplé a suché léto, můžeme vše sušit venku, pokud ne, musíme najít suchou a teplou místnost s teplotou do čtyřiceti stupňů – takto případně můžeme nastavit i sušičku. Lze ho také nakrájet či nastrouhat, rozprostřený usušit  a pak ho uchovávat v nějaké tmavé uzavřené nádobě. Jeden kilogram sušeného křenu získáme z necelých čtyř kilogramů čerstvého. Mražení je ještě jednodušší. Buď prostě omyjeme kořeny, necháme je vyschnout a pak vcelku zmrazíme a nebo pokud potřebujeme na mrazáku ušetřit trochu místa, tak křen nastrouháme, promícháme s citronovou šťávou (aby nezačal tmavnout), naplníme do vhodných nádobek či sáčků a necháme zmrazit.

* Dříve většina lidí nechávala křen uchovat v písku, ale v dnešní době, kdy se žije hlavně v bytech je tato metoda dost nepraktická, protože bedna s kořeny zabírá zbytečně moc místa.