Čvc 092013
 

Se včelami se nejčastěji setkáme na jaře a v létě. Hledají pyl a nebo vychutnávají sladkou šťávu zralého ovoce. Proto v těchto ročních obdobích se docela často stává, že nás nějaká včelka bodne. V takovém případě bychom měli nejdříve odstranit žihadlo a poté ošetřit ranku. Podívejme se, jak na to podle tradičního postupu a co si o něm myslí vědci.

Doporučení, které najdeme v naprosté většině zdrojů, je velmi jednoduché. Žihadlo bychom měli buď vytlačit podobným způsobem, jako se odstraňuje tříska a nebo ho seškrábat například tupou stranou nože či nějakou kreditní kartou. Vždy se objeví varování, že ho v žádném případě nesmíme vytahovat pinzetou a nebo prsty, protože zmáčkneme jedový váček a dostaneme ještě více jedu do rány. A to by údajně mohlo mít, zvláště pro alergiky, velmi nežádoucí dopady. Informace zní hodně logicky, proto se ji opakuje i v tradičních médiích či stránkách zabývajících se alergiemi nebo včelařstvím.

Problém zaujal i skupinu amerických vědců na kalifornské univerzitě, kteří si chtěli ověřit, jestli tzv. babská rada předávaná z generace na generaci je skutečně pravdivá. Výsledek bádání zveřejnili v roce 1996 v odborném časopise Lancet (odkaz na studii v angličtině je zde). Učenci se nechávali píchat včelami a poté se snažili vytáhnout žihadlo klasickým seškrabáváním a nebo taháním pinzetou. Pozorovali i rozdíly mezi tím, co rána udělá v situaci, kdy ji ošetřujeme ihned a nebo až po nějakém čase (měřítkem byla velikost otoku, která informovala o množství vstříknutého jedu do těla). Výsledek byl jednoznačný. Pokud chceme minimalizovat negativní efekty, je úplně jedno, jakou si zvolíme metodu. Žihadlo musíme vytáhnout co nejrychleji a za pomocí prostředků (čili klidně i prstů nebo nehtů), které máme hned po ruce. Dokonce se zjistilo, že při klasickém škrábání se občas stane, že zůstanou zbytky včely v rance i když na druhou stranu nemá to už vliv na vstříknuté množství jedu. A roli hrají doslovně vteřiny.