Bře 202014
 

Smažený pangasius s bramboremPravidelná konzumace ryb má blahodárné účinky na lidské zdraví. Zlepšuje metabolismus, snižuje tlak, redukuje riziko vzniku aterosklerózy, má pozitivní vliv na pleť a mimo jiné působí i jako přirozené antidepresivum. I v České republice spotřeba ryb pomalu narůstá, nemalou mírou tomu napomáhá i novodobý fenomén jakým je pangasius.

S růstem zájmu o tuto rybu se samozřejmě i k nám začaly dostávat různé poplašné zprávy o tom, jak je pangasius strašně jedovatý. Podle nich by měl být hlavně plný různých těžkých kovů a chemikálií. Zjednodušeně řečeno, z větší části to není pravda. Měli bychom si uvědomit, že všechny importované potraviny jsou průběžně ověřovány – v naší zemi to dělá Státní veterinární správa ČR. Tím pádem se na trh nemohou dlouhodobě dostávat závadné potraviny porušující naše normy. I když samozřejmě nelze vyloučit, že jednou za čas nějaká nekvalitní dodávka proklouzne. Ale u ostře sledovaných záležitostí, a mezi ně pangasius určitě patří, je riziko naprosto minimální. Takže obávat se toho, že by došlo k nějaké otravě opravdu nemusíme.  Ale samozřejmě je zde malý háček, jinak by tyto zprávy nepadaly na tak úrodnou půdu.

Chov pangasia probíhá hlavně v jihovýchodní Asii, kde ekologické standardy jsou výrazně nižší než v evropských zemích. Některé části toku Mekongu jsou opravdu hodně znečištěné. Ale jak již bylo naznačeno výše, na úrovni chemie v rybím masu to výrazný vliv nemá. Nebo jsou k nám dováženy již jen ryby z oblastí, kde je nečistot ve vodě výrazně méně. Jinak je užitečné si uvědomit, že v podobné vodě, v jaké vyrůstá pangasius, roste také naprostá většina rýže, která se prodává v západních zemích. A asi nikdo si nevzpomene na nějakou kampaň proti této plodině, co by připomínala informace o rybách. Dříve také rybáři ve Vietnamu používali malachitovou zeleň, ale dnes se dá říci, že přinejmenším z hlediska exportu je toto hluboká minulost.

S ekologií a částečně i ekonomikou je spojen druhý menší problém. Chov probíhá z evropského hlediska v nepříliš humánních podmínkách, ryby jsou stísněné na velmi malém prostoru. Dopad na naše peněženky i konkurenci je jasný, vietnamští rybníkáři mají mnohonásobně vyšší výnosy na hektar vodní plochy než jejich američtí či evropští kolegové. A to se samozřejmě odráží i na ceně ryby a tím pádem i její konkurenceschopnosti.

Třetí a poslední významnější problém s pangasiem je jeho kvalita z hlediska lidského zdraví. Tato ryba má více méně smysl jen pro ty, co se jinak rybího masa ani nedotknou a díky ní se postupně seznámí i s dalšími zdravějšími druhy (maso má jen naprosté minimum chuti, takže ani nesmrdí tolik neoblíbenou rybinou a nejsou v něm kosti). Jinak tato ryba je hodně tučná a přitom obsah toho nejdůležitějšího, co nás u rybího masa zajímá, neboli omega 3 kyselin, je v porovnání s naprostou většinou jiných druhů minimální. Z hlediska kvality masa je také nutno zohlednit fakt, že pangasius k nám přijíždí hluboce zmražený a nemalou částí váhy kupované ryby je… obyčejná voda.