Led 042013
 

Asi všichni jednou za čas rádi mlsáme. Když se začneme v omezeném množství ládovat nějakým chutným moučníkem, tak to ještě není taková hrůza pro naše zdraví, jako když si například potrpíme na různé bonbóny a jiné výrobky, které se skládají pouze z cukru a chemických barviv. Existuje ale i něco, co je velmi sladké, tudíž to může nahradit různé mlsy a zároveň to prospívá našemu zdraví. Asi už z nadpisu je jasné, že tímto zázrakem jsou datle.

Datle, jak dokazují archeologické vykopávky a nástěnné malby, znalo lidstvo již před více než sedmi tisíci lety. Pěstovaly se v severní Africe a na území tzv. Blízkého Východu. Jedly se tepelně upravené – vařené a smažené, syrové, dělala se z nich mouka a také byly tradičně konzumovány i v té asi dnes pro nás nejklasičtější podobě čili sušené. Evropa je objevila díky antice, údajně sám velký Aristoteles jim dal jméno – připomínají trochu prsty, které se řecky řeknou daktylos. V pouštních oblastech se používala nejen dužina plodu, ale také jeho pecička, která namočená sloužila jako potravina pro velbloudy, ovce a kozy a vysušená jako palivo.

Náš organismus u datlí asi nejvíce ocení to, že jsou velmi dobrým zdrojem některých vitamínů a minerálů, které bychom v bonbonech a jiných cukrátkách hledali asi jen velmi těžko. Z vitamínů jde o klasickou sestavu A, B (obzvlášť důležitá je kyselina listová, která je velmi významná během těhotenství, protože plod ji potřebuje pro správný a zdravý vývoj), C a E a u minerálů se jedná o železo, draslík, hořčík, vápník, zinek a fosfor. Datle jsou docela kalorické, sto gramů ovoce má kolem dvou set sedmdesáti kalorií. Pokud nám to číslo připadá příliš vysoké, neměli bychom zbytečně panikařit. Vědecké výzkumy nepovažují takové množství přírodních sladkostí denně za něco, co by zdravému organismu mělo jakýmkoliv způsobem škodit. Zvláště pokud nesedíme dny a týdny pouze u počítače nebo při televizi a normálně se hýbeme, chodíme na procházky či dokonce sportujeme. Díky obsahu draslíku mohou být vhodným zdrojem energie po tréninku.

Kromě doplňování vitamínů, minerálů a energie, mezi další zdravotní účinky datlí patří také ochrana našeho těla před kornatěním tepen.  Omezují ukládání špatného cholesterolu v cévních stěnách. Nejvíce se na našich stolech objevují v zimním období kolem svátků. Jde o souhru náhod, ale v tomto období mohou být pro naše zdraví nejprospěšnější. Patří totiž mezi jeden z lepších zdrojů salicylátů. Můžeme je také s mírnou nadsázkou označit za jakýsi přírodní aspirin, protože  tyto látky dobře bojují s různými záněty a bolestmi. Takže zvýšená konzumace datlí prospěje určitě lidem, které trápí nějaké nachlazení, rýma nebo celkové oslabení organismu například při chřipce, které je velmi obvyklé v zimě a na začátku jara.  Navíc slušná dávka antioxidantů podpoří imunitu a celkově pomůže chránit naše zdraví. V arabských zemích je zvykem sníst několik datlí před spaním, zvláště pokud trpíme nespavostí.