Pro 132013
 

Asi každý rodič touží po tom, aby jeho dítko jedlo vše, co se mu dá na talíř. Ale asi každý rodič také ví, že se jedná o velmi nereálné přání. Protože jestli něco naše ratolesti zvládají dokonale, tak je to právě  „zlobení“ s jídlem. Bohudík existuje mnoho různých způsobů, jak tyto potíže minimalizovat. Podívejme se na seznam častých rodičovských chyb a na to, co bychom místo nich měli u stolu dělat.

1. velmi rychle zjistíme, co naše dítě nemá rádo. Nedávejme mu to. Místo toho ho vždy po jídle pochvalme, že hezky jedl.

2. dítě bychom neměli nutit jíst, místo toho je velmi užitečné zavést nějaký stálý řád. Dítě by mělo dostávat jídlo pokud možno ve stále stejnou hodinu s pravidelnými odstupy. Omezme jakékoliv zobání sladkostí mezi jídly.

3. dítě pokud možno nekrmíme (samozřejmě od momentu, kdy to už může zvládnout) a také neomezujeme jeho snahy se učit zacházet s příborem. Lákejme ho k experimentování.

4. nepodávejme mu příliš velké porce. Méně je v tomto případě výrazně více a přidat si lze vždycky. Pokud to situace umožňuje, vždy mějme pro dítě od každé potraviny porcičku navíc. Pokud mu umožníme, aby si naložilo samo, bude mít k jídlu výrazně lepší vztah.

5. dítko bychom neměli u stolu vydírat, strašit ani popohánět. Fyzické trestání je jednou z nejhorších rodičovských chyb při jídle. Při jídle bychom měli tolerovat i různé zvláštnosti či chování, které by byly u dospělého nevhodné. Na výuku společenských manýrů je dost času, peskovat robě za pitvoření či sahání do talíře rukama může být nejlepší cestou k celkovým problémům se stravováním.

6. dítě bychom neměli s jídlem „přepadat.“ Nečekaná lžička s neoblíbeným pokrmem nacpaná do pusy může jen problémy s jídlem zesílit. Pokud je dítě schopno nějaké jídlo vizuálně či chuťově poznat, nepašujme ho někde „pod knedlíkem.“

7. u malých dětí pití raději podávejme až po jídle. Před jídlem by nemělo být vůbec a pokud je vyloženě nutné něco průběžně zapít, podejme jen malé množství čisté, neperlivé vody.

8. pokud dítko řekne, že už má dost, dovolme mu skončit s jídlem a nijak to nekomentujme.

9. během stravování bychom neměli dítko nějak rozptylovat. Hračky na stůl nepatří.

10. našeho potomka můžeme pomalu učit, že odcházet od stolu by měli všichni najednou, ale v malém věku stačí, když společně posedí po jídle minutku a pak si jde hrát. Postupně můžeme ten interval pomalu prodlužovat, ale nesmíme zacházet do desetiminutových extrémů.