Čvc 082012
 

Spoustě lidí dnes název klikva už moc neříká a nebo si ji zaměňují s brusinkou. Přitom jde ochutné ovoce, které má blahodárné zdravotní účinky. Asi nejznámější je jeho léčivý vliv na zánět močových cest. Kromě toho je v sušené podobě můžeme zobat jen tak, například místo rozinek a podobně jako rozinky či brusinky využít při vaření a pečení.

Plody klikvy bahenní jsou dosti kyselé, proto se většinou nejí čerstvé (ale má své milovníky) a možná i proto vymizely z našich stolů – i když například v Severní Americe je tato rostlina velmi populární a velkoplodá odrůda se  průmyslově pěstuje. Využívá se v sušené podobě nebo se z něj dělají různé šťávy a zavařeniny. Již od hlubokého středověku byla využívána v lidovém léčitelství – kromě plodů se zpracovávaly také listy. A není divu, věda potvrdila to, co baby zaříkávačky a šamani věděli už bez mikroskopu, klikva obsahuje různé vitamíny, minerály, pektiny, organické kyseliny, karotenoidy a další zdraví prospěšné látky.

Její antiadherenční účinky, neboli omezení přilnavosti bakterií obsažených v moči a vůbec schopnost omezit jejich počet, dělají z ní výtečného pomocníka během boje se zánětem močových cest způsobeným mikroorganismy Escherichia Coli. Proto může být velmi užitečná pro lidi s různými urologickými problémy, například při prostatě, po různých operacích a při zavedení cévky. Neboli vlastně vždy, kdy nám může hrozit infekce. Také ji lékaři občas doporučují v případě inkontinence. Kyselina chinová, kterou v tomto ovoci můžeme nalézt také, je prospěšná při prevenci a léčbě ledvinových kamenů.

Ale zázračné účinky klikvy nekončí jen na močových cestách. Podobně jako na bakterie Escherichia Coli působí i na Helicobacter Pyroli. Zamezuje této potvůrce v usazování se na žaludeční stěny a tím omezuje vznik žaludečních vředů, za které je Helicobacter ve většině případů zodpovědný. Antibiotické účinky se projeví nejen v trávicí soustavě, ale i v dutině ústní, kde pití klikvové šťávy může přibrzdit vznik zubního kazu a zánětů dásní. Klikva je také velmi kvalitním přirozeným antioxidantem, snižuje obsah „zlého“ cholesterolu a tím přispívá k redukci rizika vzniku infarktu a různých onemocnění oběhové soustavy.

Jde sice téměř o všelék, ale existují i lidé, kteří by se klikvě měli spíše vyhýbat. Hlavně jde o osoby trpící na osteoporózu a ty, které musí brát léky obsahující warfarin.

V domácích podmínkách se klikva zpracuje velmi jednoduše. Můžeme si z ní udělat léčivou šťávu a to tak, že jedno kilo ovoce zalijeme třemi sklenicemi vody a vše vaříme na malém plamínku za občasného promíchání až do rozvaření. Tekutinu přelijeme přes síto do kameninové nádoby a odložíme do tmy a chladu na dvacet čtyři hodin. Druhý den šťávu přecedíme přes gázu do hrnce, rozmícháme s půl kilogramem cukru, svaříme, necháme vychladnout  a nalijeme do lahve. Šťávu pijeme při infekcích močových cest. Dobré a výrazně trvanlivější je také ovoce zalité cukrovým sirupem. Kilogram klikvy, která přešla mrazem rozložíme do sklenic a zakápneme šťávou vymačkanou z jednoho citronu. V menším hrnci svaříme dvě sklenice vody s půl kilogramem cukru a citronovou kůrkou. Sirup necháme vychladnout, zalijeme jím sklenice a ty poté zavíčkujeme a odneseme do chladnější špajzky. Výbornou a zdravou přílohou, která připomíná brusinku, je  klikva zavařená k masu (je vhodná jak ke studenému tak i teplému a výborně chutná například s grilovaným hermelínem). Budeme potřebovat dvě kila klikvy, stejné množství tvrdých hrušek a půl druhého kila cukru. Omyté a probrané bobulky nasypeme do hrnce s tlustým dnem, kde je na menším plameni dusíme tři čtvrtě hodiny – průběžně přisypáváme cukr. Na několik hodin odstavíme do vychladnutí a pak je dusíme za občasného míchání půl hodiny. Další den přidáme oloupané, zbavené jadřinců a  nakrájené hrušky a dusíme půl hodiny. Horkou směs přeložíme do sterilně čistých sklenic a zavíčkujeme.