Led 152015
 

O využívání jablečného octa v domácí léčbě jsou plné stránky novin a časopisů, které se věnují zdravému či přírodnějšímu způsobu života. Zároveň jsme trošku pozapomněli na jeho příbuzného, ocet lihový neboli kvasný, který ve většině domácností najde uplatnění už jen u nakládání a uklízení. Přitom existuje nemalé množství tak zvaných babských rad, které tuto potravinářskou přísadu doporučují i při léčení různých neduhů. Pro zajímavost se na ně podívejme.

Bělení zubů – dříve se ocet používal při výrobě různých domácích kašiček na odstranění zubního plaku. 

Bolest v krku – podle lidových doporučení bychom si měli smíchat lžíci octa se skleničkou teplé, ale ne horké, vody a lžičkou dobrého medu. Vzniklou tekutinu kloktáme podle potřeby.

Drobná zranění či škrábance – ocet je mimo jiné i kvalitní dezinfekční prostředek a proto se kdysi v domácnostech používal také při ošetřování menších ranek.

Modřiny a otoky – smícháme deci vody a půl deci octa, vychladíme a do vzniklé tekutiny namáčíme kus gázy nebo nějaký šátek, který pak upevníme na postižené místo.

Ošetření kůže po holení – někteří lidé doporučují, zvláště v případě citlivosti na látky obsažené v různých kosmetických přípravcích, ošetřit kůži po každém holení pouze octem.

Plíseň nehtů a zápach nohou – v případě obou těchto problémů se doporučovalo jednou denně namáčet nohy do misky s hodně studenou vodou a octem smíchanými v poměru tři ku jedné ve prospěch vody.

Rýma a nachlazení – v mnoha předválečných domácnostech se při těchto nemocech vznášel jemný zápach tohoto konzervačního přípravku. Rozprašoval se rozředěný s vodou a nebo se nechával jemně odpařovat, aby se nemocnému ulehčilo dýchání.

Spálená kůže po opalování – do rozprašovače nalijeme ocet smíchaný s vodou v poměru jedna ku jedné a láhev necháme vychladit. Pak podle potřeby stříkáme tekutinu na postižená místa. Úleva by měla přijít velmi rychle a také bychom tím měli, podle názorů našich prabáb, omezit loupání kůže.

Štípnutí hmyzem – místo kousnutí potřeme octem a nebo na ně upevníme vatičku či kus gázy nasáknutý touto tekutinou. Snižuje nepříjemné pocity jako je pálení a svědění a také zmenšuje otok. Jedná se snad o jedinou „octovou“ zdravotní radu, která ještě přežila v obecnějším povědomí.

Zánět dutin – kdo věří na napařování, může kromě různých bylinek a silic vyzkoušet také obyčejný ocet a v případě zánětu inhalovat horkou páru nad mísou vroucí vody smíchanou se lžící lihového octa.

Jak je z výše uvedených metod vidět, dříve musel být ocet nedílnou součástí každé domácí lékárničky. Dnes odborníci doporučují spíše opatrnost (není zde pro jistotu uvedena např. octová léčba bolestí uší, za kterou by moderní lékař pravděpodobně škrtil), protože tato potravinářská přísada je hodně agresivní, může poškodit sliznice či naleptat sklovinu.

  4 komentáře to “Kvasný lihový ocet v domácí léčbě”

  1. Dobry den chci se zeptat jestli jde kvasny lihovy ocet pouzit i na vlasy.

    • Hodně zředěný se používá také, ale někteří lidé jsou na něj citlivější.

  2. Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda se dá použít jablečný lihový ocet místo vinného bílého do domáci klíštatové tinktury, která se dělá s rozmarýnem. Děkuji

    • Dá, jablečný ocet s vodou je domácí přípravek vtíraný do psí srsti, aby odpuzoval klišťata. A když to funguje u psů, mělo by to stejně fungovat i u lidí.