Lis 292012
 

Nadváha u miminek a malých dětí je velmi závažný problém, kterým můžeme ovlivnit celý budoucí život našeho potomka. Nejdůležitější je vypěstování správných stravovacích návyků. Je to i částečně v duchu klasického přísloví, že co se v mládí naučíme, ve stáří máme hned po ruce. A přísloví se týká i věcí, které za nás řeší podvědomí.

Kojenci hned po narození mají velmi jednoduchý jídelníček. Krmíme je mlékem, buď umělým nebo mateřským a jíst by měli dostávat v pravidelných intervalech. Postupně přibírají na váze. Správné tempo je ovlivněno jejich velikostí a určí je dětský lékař, ale obvykle to bývá něco kolem sedmi set gramů měsíčně během prvního půl roku života a později kolem půl kilogramu za třicet dní. Ale pokud naše výsledky jsou jiné, není to hned důvod k panice. Lékaři mají přesné možnosti poměru výšky a váhy, které jsou pro kojence zdravé. A je tam opravdu široký rozptyl správných hodnot. Vlastně teprve u dospělých se rozpětí „povolených“ kilogramů velmi výrazně sníží. Ale to už je náš organismus plně rozvinut.

Problémy s živením a pak i případnou nadváhou u malých dětí nastávají nejčastěji v situaci, kdy je nekrmíme pouze mlékem, ale začneme je přikrmovat. Objem žaludku robátka je dost malý, roční dítě má pouhého … čtvrt litru, čili vlastně normální skleničku – u nemluvněte je to zase pouhý velký panák. A tím je vlastně naznačeno vše. Stačí se podívat, kolik dítěti nakládáme na talíř a kolik se mu doopravdy může do bříška vejít. Výrazně lepší je podávat malé dávky pokrmu častěji (obecně se uvádí, že pocit hladu by měl být uspokojen na přibližně tři hodiny) než jednorázově překrmovat a navykat tím dítě na přejídání. Nesmíme navíc zapomínat, že miminka mají obecně dost málo pohybu, takže potraviny se výrazně jednodušeji přeměňují na tukovou vrstvu.

Asi nejzákladnější chybou, kterou rodiče malého dítěte dělají, patří překrmování. Když vidíme, že naše dítě už další lžičku kašíčky či polévčičky nechce, nevnucujme ji mu. Ještě nemá vybudované společenské návyky a proto reaguje tak, jak mu jeho organismus přikazuje. A rodič není v žádném případě moudřejší než tělo dítěte, to ví lépe, co je pro něj dobré. U kojení by se zase nikdy nesmělo zapomínat, že prso slouží ke krmení a ne k uklidňování. Je důležité, aby se mladé maminky naučily rozlišovat, kdy je dítě hladové a kdy naříká z úplně jiného důvodu – ne každý pláč je spojen s prázdným žaludkem. Pokud možno vyřaďme cukr, není důvod, aby robátka dostávala od prvních dnů přikrmování věci doslazované  (pečlivě kontrolujme složení u kupovaných výrobků, hlavně u nápojů). K pití mu bohatě stačí obyčejná kojenecká voda. Pokud od nejmladších let dostávají sladké nápoje, budou je pít celý život a dnes je už velmi dobře znám jejich vliv na rostoucí problémy s obezitou u moderní civilizace. Poslední důležitý omyl, který vznikl z čistě dobrých úmyslů, je podávání různých ovocných a zeleninových šťáv k zahnání žízně. Ve skutečnosti bychom k nim měli přistupovat jako k jídlu, protože jsou sladké a velmi dobře miminko nasytí. Denně by malé dítě nemělo dostat více jak půl druhé deci ovocných šťáv.  A žízeň mu zahánějme, jak bylo uvedeno výše, vodou nebo dětskými neslazenými čajíky.

Pokud se nám zdá, že naše dítě má nadváhu, zajděme s ním za dětským lékařem. Ten ho prohlédne a určí, jestli zbytečně nepanikaříme. A pak rozhodne, jaký bude náš další správný postup. Sami, s výjimkou výše zmíněných základních kroků, které ale patří ke klasické zdravé výživě dětí, nic nepodnikáme. Ani kdybychom si přečetli sebevětší moudra v časopisech a na internetu. Různé po domácku předepsané diety pro nejmenší, kojencům jen ublíží a ohrozí jejich zdravý rozvoj a navíc nic nevyřeší.  Jinak obecně platí, že nejlepší ochrana před nadváhou u nejmenších dětí je přirozené kojení do přibližně šestého měsíce.