Pro 262015
 

Díky moderním technologiím a životnímu i pracovnímu stylu je lidský zrak mnohonásobně více namáhaný než tomu bylo u našich předků. A překvapivě namáhá ho… nedostatek pohybu, způsobený neustálým upíráním pohledu do stále jednoho místa (monitorů, televizí, knih, telefonů, papírů etc.), zatímco pro oči je nejlepší, když se často pohybují ze strany na stranu, nahoru a dolů či prostě všemi směry. Způsob života moc měnit nejde, technologiím se také úplně vyhnout nelze, ale to neznamená, že nemůžeme dělat nic. Je rozumné si navyknout pravidelně oči procvičovat, což může vést nejen k uvolnění, ale i k částečnému zlepšení zraku.

První cvik vykonáváme v sedě nebo ve stoje, měli bychom se při něm narovnat, ale zase nesmí to být křečovité. Tělo by mělo být během cvičení uvolněné. Natáhneme před sebe ruku, vztyčíme palec, upřeme na něj zrak obou očí a pak ho pomalu k sobě přibližujeme až k obličeji a poté, bez toho, abychom odtrhli zrak, ho zase oddalujeme až na délku vytažené paže. Cvik plynule opakujeme deset až patnáctkrát. Komu se nechce držet pořád vztyčený palec, může si do ruky vzít tužku nebo propisku. To, co sledujeme, až tak významné není, důležité je to, abychom pohyby dělali pokud možno hodně pomalu.

Další cvik nám  nejen pomůže oči uvolnit, ale také nám naznačí, jak je náš zrak aktuálně unavený. Rozehřejeme si ruce například nad topením nebo pod teplou vodou. Pohodlně si sedneme na židli, narovnáme se, zavřeme oči (v klidu ne křečovitě), přikryjeme teplými dlaněmi tak, aby k nám neproniklo ani trochu světla (ideální je cvičit v tmavší místnosti nebo alespoň mimo dosah velmi ostrého světla, které by mohlo pronikat i mezi prsty a přes víčka). Rovnoměrně dýcháme a díváme se dopředu. Měli bychom vidět naprostou tmu. Pokud se nám zdá, že vše je bělavě šedé a nebo se nám před očima objevují různé záblesky, je to signál, že náš zrak je hodně unavený. V první situaci relaxujeme přibližně půl minuty, v druhé buď čekáme, až se situace uklidní a nebo cvik trvající přibližně minutku několikrát opakujeme, dokud se před zraky neobjeví naprostá tma (délka cvičení nám napovídá, jak jsme měli oči unavené). Oči otevíráme pomalu a mrkáme přitom.

Poslední cvik se nejpohodlněji dělá v posteli, ale můžeme ho samozřejmě vykonávat i v sedě. Zahledíme se před sebe a pak oběma očima přeneseme pomalu pohled do levého horního rohu, pak ho obloučkem přeneseme do levého dolníh rohu, vrátíme se do středu a jdeme očima doprava nahoru, pak zase krouživě doprava dolů a nakonec znovu do středu. Naše oči právě udělaly osmičku. Cvik zopakujeme přibližně desetkrát, pak si dáme na minutku pauzu a uděláme ještě další dvě až tři série. Pokud se někomu zdá, že jeho oči takový pohyb samy od sebe nedokážou, může si na kus papíru nakreslit ležatou osmičku a pak ji objíždět zrakem – to zvládne opravdu každý.