Dub 052016
 

Je pravda, že měsíček lékařský dokáže být krásnou ozdobou každé zahrádky nebo květináče, ale to by na článek na těchto stránkách věnovaných přírodnímu zdraví přeci jen nestačilo. Hlavně je to velmi kvalitní léčivá bylina, kterou lze snadno využít v domácí lékárničce. A navíc si ho velmi jednoduše můžeme vypěstovat jak doma tak i na zahrádce.

Měsíček můžeme vysévat celou sezónu, čili od března (dokáže klíčit, když se teplota udržuje jen mírně nad nulou – vzrostlá rostlinka dokáže krátkodobě vydržet mrazíky do přibližně mínus tří stupňů) do října, ale tradičně se doporučuje se setbou skončit v červnu. Je to z toho důvodu, že v letních měsících mnohem hůř klíčí a roste, takže bychom mu při pěstování museli věnovat výrazně větší pozornost, zvláště pokud by šlo o zálivku. Navíc červen je poslední možný termín, kdy na venku pěstovaném měsíčku lékařském dozrají semínka vhodná pro podzimní výsev. Pokud ho vysadíme na podzim, rostlinky se objeví na jaře – tedy pod podmínkou, že nebude příliš mrazivá zima, i když to podle vývoje v posledních letech v naší zeměpisné šířce asi nehrozí.

Pro pěstování měsíčku vybíráme stanoviště, kde mu zaručíme dostatek slunce a vláhy. Dokáže růst i v suchu a stínu, ale příliš se mu v takových podmínkách nedaří – méně kvete a jeho květy jsou výrazně menší. Na půdu nemá nějaké obzvláštní požadavky, ale samozřejmě se mu bude nejlépe dařit, pokud mu poskytneme dostatek živin. Můžeme ho zatlačovat do země do hloubky až tří centimetrů, ale dobře klíčí i když je přisypán pětimilimetrovou vrstvou zeminy. Řádky by měly být od sebe vzdálené přibližně třicet centimetrů, případě můžeme vysazovat pět semen do hnízd ve sponu dvacet na třicet centimetrů (dobře roste i hustěji, ale je pak drobnější a má menší květ). Měsíček vysázený do řádků jednotíme ve chvíli, kdy má rostlinka výšku kolem pěti centimetrů a to na vzdálenost dvaceti až třiceti centimetrů. Pří pěstování si hlídáme zálivku a jednou za čas ho zbavíme plevele. Pozor velmi snadno se rozmnožuje a může se sám stát plevelem.

Sbíráme květ z kalichem. Měli bychom to dělat za suchého počasí přibližně mezi devátou a jedenáctou hodinou. Léčivou surovinou je jak čerstvý květ, tak i sušený, ten první využijeme rovnou při výrobě různých mastí a tinktur, druhý můžeme uskladnit do zásoby a používat podle potřeby (čili nejen na doplnění zásob mastí, ale i např. na různé léčivé čaje či pro kosmetické účely). Sušit bychom ho měli v teple nebo v šeru, aby neztratil díky ultrafialovému záření část léčivých vlastnosti. Pokud se rozhodneme proces urychlit například v troubě, teplota by neměla překročit čtyřicet pět stupňů.