Led 292013
 

Zvláště v zimních obdobích, ale také na jaře a na podzim, musíme připravit organismus na souboj s chladem a postarat se o posílení jeho imunity. Mnoho lidí to dnes řeší nákupem nějakých zázračných léků, ale většinou úplně stačí postupovat tradičně, bez „chemie.“ Níže se podíváme na pět skvělých prostředků na posílení imunity, které nemusíme hledat v lékárnách, protože je pravděpodobně už dávno doma máme.

Asi málokoho překvapí, že je mezi nimi česnek. Ten mimo jiné obsahuje alicin, který má velmi slušné antibakteriální účinky a můžeme ho s klidem označovat za přírodní antibiotikum. Nejlépe ho našemu organismu dodáme nakrájený na chlebu s máslem (či rostlinným tukem, podle toho co nám více chutná). Díky tomu dáme tělu potřebné zdraví a zároveň chráníme citlivé sliznice před podrážděním, které by česnek mohl vyvolat. Chléb můžeme ještě navíc posypat zelenou petrželkou a tím zvýšíme přísun vitamínu C, který je také pro posílení imunity velmi potřebný. A od kolika let můžeme česnek dávat dětem? Po třetím roce by to mělo být bez problémů, dříve se raději zeptejme lékaře. Bohužel ve všech případech asi drobečkům moc chutnat nebude.

Nerozlučným přítelem česneku je cibule. Má podobné antibakteriální účinky, tradičně se ji využívá při různých nemocech horních cest dýchacích. Samozřejmě zdraví získáme z cibule syrové, po usmažení už naší imunitě moc nepomůže. Můžeme ji v malých dávkách přidávat do různých salátů a nebo jemně nasekanou nasypat na chleba. Velmi oblíbený při kašli je cibulový sirup, který vytvoříme promícháním nakrájené cibulky s medem nebo cukrem. Většina maminek ho podává přibližně od prvního roku života. Pokud ho mrňousovi nezošklivíme šklebením předem nebo malou sladkostí, bude mu chutnat.

Jak už bylo uvedeno výše, velmi důležitou roli hraje i vitamín C. Pomáhá tělu vytvářet ochrannou bariéru, která ho později chrání před různými chorobami a urychluje opravu poškozených buněk a tkáně. Skvělými zdroji vitamínu jsou například šípky nebo kysané (ne sterilované) zelí, zelená petrželka, řeřicha a samozřejmě různé citrusové plody. Pravidelná konzumace syrového zelí a pití šípkových čajů velmi úspěšně chrání organismus před různými infekcemi.

I babičky věděly, že pro zdraví je velmi důležitý med. Má antibakteriální a regenerační vlastnosti. Jeho léčivé účinky se trochu liší podle druhu. Například lipový je skvělý na stres, nemoci horních cest dýchacích a také na srdce. Řepkový zase nejvíce oceníme při rýmě a kašli. Smíšený si udržuje antibakteriální vlastnosti, je chuťově asi nejpřístupnější a při pravidelné konzumaci může snížit příznaky různých jarních alergií. Medovicový je asi nejsilnější, občas se používá i při astmatu, nevýhodou je velmi intenzivní chuť, která ne každému vyhovuje. Kupujeme pouze od ověřeného dodavatele (to co prodávají supermarkety je téměř zbaveno léčivých látek) a podáváme studený nebo v nápojích ochlazených na čtyřicet stupňů a méně.

No a na konec, nezapomínejme se rozehřát. Velmi dobrý je horký čaj či ochucená horká voda – jde o rozehřívání, ne o chuť. Ale ještě důležitější je v zimě zvýšit příjem teplých pokrmů obecně. Zima jako taková totiž nemoci de facto nezpůsobuje, ale její účinky oslabí organismus, který je poté výrazně náchylnější chytit jakoukoliv nepříjemnou infekci. Skvělé jsou syté masové polévky, velmi užitečné je i častější používání koření s rozehřívajícími účinky, jako je například pepř, zázvor, skořice nebo anýz. Z čajíků spíše sáhněme do babiččina šuplete, kde nenajdeme skvělý Cejlon, ale určitě tam bude fenykl, bez, maliní nebo lípa.