Pro 272012
 

To, že malé děti by měly často chodit na procházky ví asi každý rodič. Ale platí to i bez výjimek v zimním období, kdy je za oknem přinejlepším hodně sychravo a někdy také i ostrý mráz? A jak se na případné zimní procházení co nejlépe připravit, aby dítku bylo opravdu ku prospěchu?

Maminky, které zrovna přišly z porodnice, nemusí samozřejmě spěchat a tahat několikadenní nemluvně do mrazu. Obecně se dětští lékaři shodují na tom, že by dítko mělo v zimě jít ven ne dříve, než ve čtvrtém týdnu svého života. Sice velmi dobře sneslo tepelný šok, jakým bylo opuštění bezpečí matčina bříška, ale přeci jen na skoky teplot venku úplně připravené není. Týden před první procházkou bychom měli začít mimino zvykat na čerstvý vzduch. Stačí otevřít dokořán okno a teple oblečené dítě položíme v postýlce, kočárku nebo košíku při něm. Doba takového větrání by napoprvé neměla být delší než pět až deset minut. Potom postupně zážitek prodlužujeme. První procházka by měla trvat kolem hodiny, později čas můžeme klidně ztrojnásobit. Samozřejmě není nutno v jednom kuse, důležité je i to, jak se cítíme my. Nemocná maminka je dítěti k ničemu. Pokud jsme líní a máme balkon nebo zahrádku, můžeme tam také své robě vystavit, jen je nutno ho průběžně a velmi často kontrolovat jestli nepláče nebo jestli mu není zima.

A při jakých teplotách bychom si už procházky měli odpustit? Odpověď není úplně jednoznačná. Hodně totiž závisí na tom, z jaké země pochází pediatr, který vydá doporučení. Obecně  v státech střední Evropy se uvádí minus pět až deset stupňů jako hranici, při které bychom už měli zůstat doma. Pokud je silný vítr nebo větší vlhkost, zůstávejme doma spíše už kolem těch pěti, protože se výrazně zesiluje vnímání chladu. Samozřejmě když je naše děťátko více nemocné, zůstáváme doma. Týká se to horeček, silného kašle a jakýchkoliv závažnějších onemocnění. Ale například při pouhé rýmě mu malá procházka rozhodně neuškodí, co více, díky ní se mu bude lépe dýchat.

A jak bychom měli nemluvně v zimě obléci? Obecně se říká, že by mělo mít jednu či dvě vrstvy více než my. Jenže taková rada je dost na nic, protže každý se oblékáme jinak. Takže je lepší k tomu přistoupit trochu konkrétněji. I když používáme látkové pleny, z mnoha důvodů je lepší pro zimní procházku vytáhnout ty jednorázové, zvláště ve velkých mrazech. Pak ho oblečeme normálně do dupaček, na které natáhneme ještě body. Na nožky by mělo dostat dobré vlněné ponožky. Na vrch přijde kompletní, ale ne příliš tlustá kombinéza (chránící ruce i nohy – jinak ještě musíme zabezpečit je rukavičkami a dalšími ponožkami) a na konec ještě takovouto mumii zasuneme do fusaku. Hlavičku chráníme čepicí, pokud má kombinéza kapuci, stačí bavlněná, pokud je bez kapuce, lepší jsou dvě, spodní jemnější vrchní tlustší. Dítě přikryjeme dekou. V opravdu velkých mrazech pod kočár dáme druhou rezervní. Přibližně po deseti minutách procházky provedeme kontrolu, jak se náš mrňous cítí. Sáhneme mu na krk a pokud je spocený, tak odkryjeme kočár, případně stáhneme i deku a pokud se hodně potí stále, tak i rozepneme fusak.

Na zimní procházky můžeme vycházet více méně v libovolnou denní dobu, i když nejvíce se doporučuje čas mezi desátou a druhou, kdy je většinou nejtepleji a nejslunečněji. Důležitější je ale zohlednit denní rytmus dítěte. Ideální je, když vychází napapané a vykakané a víme, že další krmení bude až po návratu domů. Venku mu samozřejmě můžeme dát najís a každý určitě viděl spoustu veřejně kojících maminek. Má to však svá úskalí. Krmení v mrazu na lavičce je téměř ideální způsob jak se nachladit. Navíc nesmíme zapomínat na fakt, že jídlo je pro dítě docela velká práce, při které se řádně zapotí a tady už není tak jednoduché vybalancovat správně oblečení. Sundávat mu čepičku či rozepínat kombinézu není nejlepší nápad, utopit ho ve vlastním potu také ne. Takže pokud nestíháme domů, tak vyhledáme nějaké teplejší místo, kde ho můžeme v klidu alespoň trochu svléknout. A příště špacír načasujeme lépe.