Pro 292014
 

Ačkoliv v klasické arabské pohádce jeskyni plnou pokladů otevírá heslo „Sezame, otevři se“, sezam rozhodně neznamená bájnou sluji. Je to jednoletá rostlina ze které lidé již několik tisíc let získávají velmi zdravá semínka. Ta mají hodně široké uplatnění v kuchyni, mimo jiné se z nich připravuje slavná blízkovýchodní pochoutka chalva.

Sezamové semínko obsahuje velké množství zdraví prospěšných minerálů a vitamínů. Najdeme v něm betakaroten, niacin, riboflavin, thiamin a tzv. éčko, je také výborným zdrojem vápníku (obsahuje ho desetkrát více než mléko), hořčíku, fosforu, zinku, draslíku a železa. Má v sobě také velmi kvalitní bílkoviny a tuky plné omega 3 kyselin. Mimochodem sezam byl jednou z prvních plodin, ze které se začal vyrábět olej. Ve starověké medicíně se olej i semínka doporučovaly na trávení, problémy se žaludkem, slezinou i slinivkou. Tvrdí se o nich, že účinkují jako afrodiziakum. Moderní věda v něm našla i další látky, které by měly snižovat hladinu cholesterolu v krvi, chránit před rakovinou prostaty, zvyšovat imunitu a také zlepšovat mozkovou činnost. Sezamová semínka jsou vhodná skoro pro každého, opatrnější by měli být jen lidé s ledvinovými kameny a také alergici.

Jedno z nejznámějších jídel, které se ze sezamu připravuje, je chalva. Tato prastará orientální pochoutka, jejíž kořeny údajně sahají až do starověku*, se kdysi vyráběla i u nás. Bohužel po válce zmizela spolu s drobnými cukrářskými živnostníky a tak pro mladší generace se jedná buď o naprosto neznámou sladkost a nebo o cukrátko spojené hlavně s turistikou do středomořských oblastí.  U nás ji lze nyní koupit buď v obchodech s blízkovýchodním sortimentem nebo v krámcích s ruskými potravinami (jen pozor, tam se často prodává chalva ze slunečnicových semínek ne ta původní sezamová), případně se do její výroby můžeme pustit sami. Domácí chalva bude mít v porovnání s kupovanými výrobky jednu velkou výhodu – sami dohlédneme na to, jaké suroviny se při výrobě použijí (dovážené výrobky mohou obsahovat například mydlici lékařskou).

Základní recept, který později můžeme různě modifikovat, je velmi snadný. Budeme potřebovat loupané sezamové semínko a domácí med. Sezam pražíme za stálého míchání na suché pánvi dokud nezačne měnit barvu – tento moment je velmi důležitý, protože připálené semínko by dalo chalvě nepříjemnou nahořklou příchuť. Přesypeme je do jiné nádoby a necháme vychladnout. Pak sezamová semínka rozmixujeme úplně dohladka (jsou velmi tvrdá a zdraví prospěšné látky z nich nejlépe dostaneme právě mixováním nebo drcením) a začneme do nich vmíchávat med. Přidáváme ho postupně tolik, aby vzniklá hmota se dala dobře formovat a trochu připomínala modelínu. Dá se říci že máme hotovo, čistá domácí chalva je na světě. Stačí ji už jen dát do formiček a nebo z ní uplácat libovolný tvar a nechat na pár hodin zatuhnout v lednici. Upravit či zdokonalit recept lze velmi snadno, můžeme například přidat nasekané oříšky, skvělé jsou nesolené pistácie a někdo svou cukrovinku doladí jemně vanilkou či kakaem.

* ačkoliv první zapsaný recept chalvy pochází z první poloviny třináctého století našeho letopočtu (objevil se v arabské kuchařce Kitab al Tabikh – v druhé knize tohoto jména), je velmi pravděpodobné, že vznikla mnohem dříve a znali ji například císaři v mocné Byzantské říši. Dokonce lze narazit i na informace, že pochoutka má za sebou přibližně tři tisíce let starou historii.