Srp 262016
 

Les se vzrostlými smrkyUž ve středověkých lékařských knihách můžeme najít mnoho návodů, jak se dá z pryskyřice vyrobit léčivá smrková mast. Doporučovala se nejen na plísně, vyrážky, bolesti kloubů či rychlejší hojení různých ranek, ale felčaři ji také předepisovali při uštknutí zmije a vtíraná do čela dokonce měla „vracet bláznům rozum“. Podívejme se na dva recepty, jak si tuto mastičku připravit v domácích podmínkách.

Na první budeme potřebovat sto padesát gramů sádla (jestliže vám vepřové sádlo z nějakého důvodu nevyhovuje, můžete ho nahradit bambuckým máslem), třicet gramů včelího vosku, sto padesát gramů smrkové pryskyřice a trochu (maximálně padesát mililitrů) dobrého panenského oleje – nemusí být olivový, jen by měl být lisovaný za studena. Všechny suroviny dáme do hrnce, ten umístíme ve vodní lázni (větší hrnec naplněný vodou) a za občasného promíchání necháme lázeň poklidně vařit přibližně třicet minut, dokud se všechno dokonale nerozpustí a nespojí. Ještě tekutou smrkovou mast rozlijeme do vyvařených a vysušených sklenic, zavíčkujeme je a uskladníme někam do tmy.

Na druhý recept si připravíme dvě stě mililitrů kokosového oleje, čtyřicet smrkových pupenů, dvacet mladých větviček smrku o délce přibližně pět centimetrů každá a padesát mililitrů pryskyřice. Větvičky nasekáme a pupeny rozpůlíme. Všechny suroviny dáme do hrnce a na velmi malém ohni je ohříváme, dokud se pryskyřice nerozpustí. Pořádně zamícháme a odstavíme na dvacet minut. Pak už se jen smrková mast přelije do připravených sklenic, zavíčkuje a uskladní. Ze stejných surovin můžeme připravit mastičku i za studena. Kokosový olej uvedeme do tekutého stavu (stačí ohřát na teplotu vyšší než dvacet pět stupňů), pryskyřici co nejjemněji rozdrobíme, s větvičkami a pupeny postupujeme jako u výroby masti za tepla. Suroviny zalijeme olejem a odložíme na čtrnáct dní na teplé místo. Každý den nádobu protřepeme (pokud nám kokosový olej zatuhne, tak ho ohřejeme ve vodní lázni – nevaříme, stačí ho ohřát jen natolik, aby se rozpustil). Po dvou týdnech je smrková mast hotová, stačí ji jen přecedit a rozlít do mističek.

A jak sbírat smrkovou pryskyřici? V dávných dobách, kdy se u nás smůla sbírala pro průmyslové účely, se používaly dvě metody. Buď se sloupl plát kůry i se slabou vrstvou dřeva a později se seškrabávalo z vysekané prohlubně nahromaděnou pryskyřici, a nebo se do kůry udělaly zářezy připomínající žebra, upevnila se pod ně nádoba a nechalo se smůlu stékat, případně se také stromy hluboce navrtávaly. Jak je asi každému jasné, tyto metody jsou vůči smrkům hodně nešetrné a tím pádem i pro každého racionálně přemýšlejícího člověka naprosto nepoužitelné. Na druhou stranu v přírodě dochází k narušení kůry či dřeva i z mnoha přirozených důvodů a většinou se stačí projít po smrkovém lese a tupým nožem část výronu pryskyřice prostě seškrábnout (neškrábeme až na dřevo, bereme si jen vrchní část). Stejně jí nepotřebujeme kilogramy, během půl hodiny procházky bychom měli posbírat dostatečné množství pro přípravu masti. A až budeme potřebovat vyrobit další, stačí si znovu zajít do lesa…