Kvě 242013
 

Smrk byl často považován za svatý strom. Ctily ho skandinávské kmeny, staří Estonci, antičtí Řekové, ale i například Frygové v Malé Asii. Připisovaly se mu magické vlastnosti a s postupem času se v lékařské literatuře začaly objevovat zmínky o tom, že má i léčivé účinky. A v lidové medicíně odehrává svou roli i v dnešní době. Můžeme si z něj například vyrobit zdravý a chutný smrkový sirup.

Tato léčivá dobrota se tradičně používá jako přípravek proti nachlazení a různým dalším onemocněním, které postihují horní cesty dýchací. Obsahuje velké množství vitamínu C a také trochu vitamínu K a navíc v něm najdeme různé silice a organické kyseliny, které mají antibakteriální účinky a pomáhají nemocnému odkašlávat. Podle středověkých pramenů (o léčivých účincích smrku se zmiňuje ve čtrnáctém například Konrád z Megenberku) se používal smrkový sirup a různé nálevy či odvary hlavně na suchý kašel, ale s postupem času se začal doporučovat i při při kašli vlhkém neboli produktivním.

Recept je velmi snadný. Nejdříve si budeme muset nasbírat jeden kilogram mladých smrkových výhonků. Měly by mít délku přibližně dva až čtyři centimetry. Při sběru musíme být ohleduplní, nevrhejme se jak tsunami na pár stromků, raději si udělejme delší procházku a odštipujme z každého zdravého smrčku jen dvě tři větvičky. Vyhýbáme se civilizaci (silnice, továrny, okraje polí etc.) a místům, kde byl prováděn jakýkoliv postřik. Doma výhonky opláchneme a necháme okapat. Poté je přeložíme do velké sklenice či jiné vhodné nádoby tak, že vrstvu výhonků prosypeme vrstvou cukru (půl kilogramu na kilo smrku). Na hoře by měl zůstat cukr a na vrchu nádoby necháme trochu volného místa.  Vše odložíme do tmy a chladu na dva měsíce. Obden bychom měli průběžně vznikající smrkový sirup promíchat. Po šedesáti dnech tekutinu přelijeme do vyvařených lahviček, zavíčkujeme a uskladníme. Tradičně se podává třikrát denně jedna lžička.

Pozor, smrkový sirup je sice tradiční lék, ale u dětí (i když jim se právě velmi často doporučuje) nebo těhotných a kojících žen bychom měli být obzvlášť opatrní a konzultovat jeho užití s lékařem (což platí vlastně vždy u každého přírodního léku). A na předávkování by si měli dávat pozor i zdraví lidé, silice mohou vyvolat různé alergické reakce, nevolnost či potíže s nervovou soustavou.

  7 Responses to “Smrkový sirup”

  1. Mám dotaz a prosím o odpověd´. Může se vyrábět sirup i ze stříbrného smrku – jeho výhonků. děkuji předem.

    • Stříbrný smrk pochází z Ameriky a tam nějaké sirupy z něj dělají, ale spíše podobným způsobem jako např. javorový (z mízy). Je to asi o vyzkoušení, rozhodně u nás to obvyklé není.

  2. neni to spatne ??? nebo to nechapu jen ja „Vše odložíme do tepla a chladu na dva měsíce“

    • Je, nevím jak se to stalo, ale samozřejmě místo teplé má být tmavé (studené a souběžně teplé místo pro smrkový sirup bychom asi nenašli :)). Opraveno a děkuji.

  3. ono se to nemá louhovat na slunci?? zatím jsem všude četla postup teplo a slunce, ale možná špatně vidím…?

    • Vytahování různých účinných látek na slunci je také možné, dělá se to hlavně u olejů a nebo, když proces výroby sirupu urychlujeme. Ale postupů je spousta, jak vidíte, tady jde o pomalé uvolňování, které netrvá týden deset dní, ale dva měsíce.

  4. Bohužel jsem smrkový sirup naložila podle návodu jak v televizi tak na netu a tam je všude uváděno na slunci. Tak nevím co je vlastně pravda. Promíchávám podle návodu, ale už 3 týdny sluním.