Srp 272014
 

Sladké limonády a přeslazené sirupy jsou mor. Stačí, že si dítě na ně navykne a pak máme velký problém ho to odnaučit. Ale všechno jde, když se chce. I „limonádoholik“ si s trochou rodičovské snahy a trpělivosti dokáže vodu znovu oblíbit. Podívejme se jak na to.

1. první a nejdůležitější věc je chuť. Voda… chutná jak voda a to je pro zmlsaný jazýček závisláka na sladkých nápojích prostě nuda. Ale rada je v tomto případě jednoduchá, použijme trochu vymačkané čerstvé šťávy (ideální jsou citrusy, ale hodí se i třešně,  višně nebo jahody) a chuť okamžitě mnohonásobně vylepšíme. Neochucujeme ji kupovanými šťávami, nikdy nevíme, kolik cukru ve skutečnosti obsahují, to máme jen u podomácku vymačkané.

2. výhodou limonád je také atraktivní barva. Tu bohužel bez chemikálií získáme jen velmi těžko. Ale není to zas až tak velký problém, dítě lze „ošálit“ barevnou skleničkou. Když na ní budou postavičky z oblíbených filmů a pohádek, je to ještě lepší. Takovou sklenku by si dítě mělo vybrat samo a když se mu znudí, tak mu ji vyměníme (samozřejmě racionálně, jednou za kvartál proč ne, každý týden určitě ne).

3. voda by měla být pořád dostupná. Někdo může namítnout, že přeci v kohoutku jí je dost a vymáčknout si trochu citronu snad prcek zvládne. To všechno je pravda, jenže to, že dítě něco zvládne, ještě neznamená, že to bude chtít dělat. Jestli bylo zvyklé si dříve nalévat z lahve, nachystejme mu podobné lahve, jen naplněné jiným obsahem. Případně ho můžeme učit na džbánek, který je pro něj stále mnohem atraktivnější než vodovodní kohoutek.

4. dítě by mělo vidět, že mu jdeme příkladem. Takže samozřejmě vodu musíme pít také a pokud máme chuť na nepovolené sladké limonádky, tak si ji nechme zajít přinejmenším do chvíle, než mrňous usne.

5. zakázat limonády a nutit pít vodu jen tak, bez odůvodnění, nemá smysl. Měli bychom dítěti nejdříve srozumitelným způsobem vysvětlit škodlivost slazených nápojů – zaměřme se na to co pochopí, je nesmysl mluvit o hyperaktivitě, ale obezita nebo bolavé zkažené zuby jsou i v relativně nízkém věku srozumitelné. A pak začněme vychvalovat vodu. Když mu budeme o ní vyprávět a o její důležitosti pro téměř všechno, získá dojem, že popíjí něco jedinečného, tudíž velmi zajímavého. A my máme vyhráno.