Bře 242015
 

Během posledního březnového víkendu přesouváme na několik měsíců ručičky na hodinkách a nastavujeme si letní čas. Toto opatření, původně zaváděné z úsporných důvodů, je rozšířené ve většině regionů tak zvaného západního světa. Má hodně zastánců, ale v posledních dvou desetiletích se zvyšuje počet lidí, kteří poukazují na různé problémy spojené se změnou času. Jejich námitky se mimo jiné týkají i zdraví.

Vědci ze Spojených států provedli sérii výzkumů, které poukázaly na jedno závažné zdravotní riziko, které je spojeno s přesunem na letní čas. Lidé, kteří chodí do práce a přitom mají problémy s tlakem či srdcem, jsou několik dní po přestavení hodinek vystaveni vyššímu riziku infarktu. Samozřejmě pouhé přesunutí ručiček či přestavení čísel nikomu nic neudělá. Srdeční příhodu může způsobit několik záležitostí, spojených s naší psychikou. Změna času totiž znamená změnu zajetého životního rytmu. Dřívější vstávání u některých lidí vyvolává stres a také problémy s nespavostí, protože podvědomě už ve chvíli, kdy jdeme spát, čekáme, že se budeme muset budit netradičně brzy. Na několik dní se také rozbouří hladiny hormonů kortizolu, melatoninu a dopaminu. Kromě toho se u některých lidí může objevit zvýšený pocit únavy, „žravost“, nervozita  a zhoršená nálada.

Ale i zastánci změny času mají pro svůj postoj zdravotní argumenty. Sice přiznávají, že výše uvedené problémy se mohou objevit, ale upozorňují, že se to týká pouze malé části populace, délka trvání potíží v drtivě většině případů nepřekračuje týden a vše lze výrazně zmírnit úpravou životního stylu během těch několika kritických dnů. Z jasných pozitiv poukazují na fakt, že díky změně můžeme déle využívat denní světlo. Tím zlepšujeme tvorbu vitamínu D v organismu, zvyšuje se produkce bílých i červených krvinek a také se lépe prokrvují tkáně. Podle některých vědeckých výzkumů se také mírně snižují různé alergické problémy a letní čas je z dlouhodobého hlediska vhodnější pro lidi, kteří trpí depresemi či psychickými problémy.