Říj 212015
 

Ještě před nějakými deseti až patnácti lety o zoubkové víle v naší zemi téměř nikdo neslyšel. Ale s postupem času se tento zvyk díky filmům, knihám a také lidem, kteří nějaký čas bydleli za hranicí, pomalu dostává z anglosaských zemí i do českých luhů a hájů. A protože se jedná o docela zajímavou záležitost, která může mít i jistý dopad na výchovu a zdraví dětí, je dobré se na ni podívat trochu podrobněji.

A kdo to vlastně je ta zoubková víla? Jedná se o pohádkovou postavičku, která přichází k dětem v noci, když spí a sebere jejich vypadlý mléčný zoubek (v klasické verzi by měl být schovaný pod polštářem nebo hozené pod skříň). No a kromě toho, že si odnese malý zub, dítěti za něj nechá malý dáreček. Nejoblíbenější je ve Velké Británii a Spojených státech (kořeny této tradice můžeme dohledat už ve středověku), v zemích mluvících španělštinou místo víly vystupuje malá myš zvaná Ratoncito Pérez. V českém prostředí asi největší vliv na rozšíření příběhů o zoubkové víle měla postava Zubničky ze série o Zeměploše od Terryho Pratchetta

No, ale vraťme se od mýtů zpět ke zdraví. Víra v zoubkovou vílu může mít několik pozitivních dopadů. Díky ní dítěti není tolik líto, že mu vypadl zoubek a navíc odměna je určitým odškodněním za nepříjemné pocity spojené s kývajícím se zubem či dokonce za bolest a krev, pokud si ho samo nějak vytrhlo. Navíc je to skvělá příležitost pro rodiče, aby si s robátkem pořádně popovídali o zubech a jejich hygieně, protože ty co vyrostou místo mléčných už má až do konce života. Jediné, na co si musíme dávat pozor je výše odměny. Měla by být spíše symbolická a to ze dvou důvodů. Příliš velké dárky by mohly způsobit, že se dítko bude snažit v touze po „zisku“ silou zbavovat dalších a dalších zubů. No a navíc pokud má sourozence, tak moc velká odměna by mohla vyvolat zbytečnou závist. Nejčastěji se dítěti dává nějaká mince.