Srdečník je hluchavkovitá rostlina, která se už od mnoha věků využívá v přírodním léčitelství. Pochází ze střední Asie, ale mimo jiné i díky svým skvělým vlastnostem se postupně rozšířil de facto po celém světě. Dokonce se mu podařilo překonat oceán a dostal se až do Ameriky. Dříve se hodně využíval pro zmírnění různých problémů provázejících menstruaci a menopauzu. Dneska se jedná o bylinku, kterou se při domácí léčbě doporučuje hlavně kvůli jejímu pozitivnímu působení na kardiovaskulární systém. Konec konců i název této rostliny ve většině jazyků napovídá, k čemu nám bude. Droga se obvykle používá sušená pro vaření léčivých čajů a nebo ze sušeného i čerstvého srdečníku můžeme snadno vyrobit tinkturu.
Přírodní léky
Čaj z listů ostružiníku má léčivé účinky
Ostružiník se jako léčivá bylina využívá pravděpodobně už od pravěku. O jeho plodech a samozřejmě také o zdraví prospěšných účincích listů, které se podávaly nejen formou čaje, najdeme zmínky v Hippokratových spisech. Plinius a Galén při léčbě využívali kromě listů a ovoce také kořen a výhonky. Ostružiník doporučovala i velká propagátorka přírodní léčby svatá Hildegarda, která pro něj našla široké využití v různých bylinkových směsích. Tam se s ním nyní setkáme nejčastěji. Ale i čisté listy ostružiníku mohou mít v domácích lékárničkách své čestné místo. Dokonale se hodí pro přípravu zdravého čaje, který nám může často a bez chemie hodně pomoci při řešení různých zdravotních neduhů.
Džem a sirup z borovicových šišek
V průběhu jara a na samém začátku léta je borovice pro přírodní léčitelství opravdovým požehnáním. Nejdříve nám nabídne čerstvé výhonky a později, v průběhu května a června, také mladé zelené šišky. Obě tyto léčivé suroviny obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, které snadno se dá využít v domácí léčbě. Z mladých borovicových šišek můžeme připravit sirup, a dokonce také velmi chutný, a navíc zdravý džem. Na dalších řádcích je popsán recept na nevařený sirup a dva typy džemu. Jeden vyrobíme také bez varu a druhý, který spíše připomíná rosol, se podle tradičního postupu vaří.
Léčivý čaj z borůvkového listí – recept a účinky
Plody brusnice neboli borůvky jsou nejen chutné, ale také velmi zdravé ovoce. Někdy se u nich setkáme i s označením superpotravina. Tento titul je spíše marketingový chyták sloužící k lepšímu prodeji některého exotičtějšího ovoce nebo semínek než přímo vědecký termín, ale na borůvky, které si můžeme v sezóně nasbírat sami, docela dobře sedí. Mají velké množství unikátních zdraví prospěšných účinků, které by člověk v tak drobounkých kuličkách nečekal. Ale plody není to jediné, co keříky brusnice mohou našemu zdraví nabídnout. Mezi tradiční léčivou surovinu patří také borůvkové listí, které podle bylinkářských doporučení má největší kvalitu v květnu a začátku června. Z čerstvých i usušených lístků můžeme pak připravit chutný a zdravý čaj.
Léčivé mazání a extrakt z květu kaštanu
Na majestátní kaštany můžeme s mírnou nadsázkou narazit v každém druhém parku po celé naší zemi. Pro většinu lidí se jedná o docela všední strom, kterého si všimnou hlavně na podzim, kdy zasype zem svými plody a vyvolá spoustu radosti a úsměvů u našich dětí. Na jaře pro změnu kaštan (neboli přesněji jírovec maďal) těší oko krásnými bílými květy. Ty nás navíc obohacují nejen z estetického hlediska, ale dokážou přinést spoustu pozitivních účinků pro naše zdraví. Květ kaštanu patří mezi tradiční bylinkářské suroviny a výtažky z květů (a mimochodem také z kůry, plodů i listí) využívá i farmaceutický a kosmetický průmysl.
Recept na sirup ze smrkových výhonků
Pokaždé s příchodem jara přichází také začátek nové bylinkářské sezóny. Nejdříve začínáme sbírat různé drobné květinky, jako je například prvosenka, podběl nebo sedmikráska. Případně se zaměříme na medvědí česnek nebo mladou kopřivu. Ale velmi brzy zvedneme oči vzhůru a díváme se, co roste na okolních stromech a keřích. V lese zpozorujeme, že na smrku se začínají objevovat světle zelené výhonky. Ty jsou v tradiční lidové medicíně využívané pro přípravu léčivého sirupu. Recept je velmi snadný, stačí jen maličko trpělivosti a můžeme si nachystat dostatečnou zásobu na celý rok.
Čaj z bobkového listu
Bobkový list neboli vavřín patří mezi nejpoužívanější koření nejen v české v kuchyni. Spousta polévek či omáček se bez něho neobejde. Ale nejedná se pouze o nějaké zajímavé dochucovadlo. Podobně jako další přírodní přísady přidávané do jídla má i bobkový list léčivé účinky, které lidé ve Středomoří znají už od starověku. Vavřínový keř hraje významnou roli v antické legendě o nymfě Dafné, která prchala před neodbytným bohem Apollónem. Lístečky také využívaly řecké věštkyně v slavném Delfském chrámu, protože věřily, že dokáže posílit jejich psychické síly. Moderní věda potvrdila, že vavřín obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Jejich působení můžeme vyzkoušet například přípravou čaje z bobkového listu, která je opravdu velmi jednoduchá.
Domácí mátové kapky s bazalkou
Máta peprná (Mentha piperita) se v léčitelství užívá už od pradávných dob. Její latinský název má původ ve jménu řecké nymfy Minthe, která se podle legend měla snažit svést boha podsvětí Háda. Za trest ji jeho žena Persefona proměnila právě na tuto drobnou bylinku. Řekové mátu využívali v kuchyni, pro lepší trávení a také při různých pohřebních rituálech. Její příjemné aroma se také využívalo jako přírodní parfém. Mátové lístky se umisťovaly pod talíře, aby jejich sladká vůně přinesla přízeň bohů. V českých domácnostech se s mátou můžeme nejčastěji setkat v podobě čaje na trávení, ale ještě účinnějším lékem mohou být kapky, které lze velmi snadno vyrobit v domácích podmínkách.
Česneková tinktura – tibetský recept
Česneková tinktura může být velmi pomocným domácím léčivem při chřipkách a nachlazení. Tímto způsobem se také v českých domácnostech nejčastěji využívá. Ale její účinky se neomezují pouze na podporu léčby různých respiračních a sezónních nemocí. Česnek obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, které působí komplexně na celý lidský organismus. Také existuje tzv. tibetská česneková kúra, kterou údajně mniši z Tibetu již před více než tisíci lety doporučovali jako univerzální léčivo, které nám pomůže dosáhnout dlouhověkosti ve zdraví. Recept není nijak náročný a v porovnání s jinými tinkturami se připravuje relativně rychle.
Trnkový likér pro zdraví
Příprava trnkového likéru je zajímavým a chutným způsobem, jak získat a zakonzervovat léčivé vlastnosti tohoto ovoce. Nápoj používaný k domácí léčbě pomáhá při zánětech dutiny ústní i krku, zmírňuje žaludeční problémy a také může pomoci zlepšit fungování oběhového systému. Recept není nějak náročný, jen vyžaduje trochu trpělivosti. Ale výsledek určitě stojí za to.
Sirup z bobulí hlohu
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Rýmovníkový sirup za studena
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je docela nenápadná rostlina, příbuzná s našimi hluchavkami, která se čím dál tím častěji objevuje v českých domácnostech. Lidé ho pěstují jako přírodní repelent, který docela úspěšně odrazuje hmyzí návštěvníky před návštěvou našich domácností, koření, které dokáže velmi příjemně obohatit chuť mnoha pokrmů a také pro jeho léčivé účinky. Konec konců i český název této exotické rostliny docela jasně naznačuje, k čemu se asi u nás obvykle používá. Při léčbě rýmy můžeme sáhnout po jejích čerstvých lístečcích, ale rozhodně stojí za to mít po ruce i domácí rýmovníkový sirup.
Domácí tinktura z kaštanů
Kaštany ve většině lidí vyvolávají velmi pozitivní myšlenky. Ruku na srdce, kdo z nás si na podzim jen tak nezvedl jeden či dva krásně lesklé hladké plody jírovce a nedržel je chvilku v ruce nebo nepřinesl domů. Doma z nich samozřejmě můžeme vyrobit zvířátka a panáčky pro potěšení našich ratolestí a nebo můžeme sáhnout do receptářů našich babiček. Ty plody kaštanů zpracovávaly na různé léčivé přípravky. Jedním z nich je kaštanová tinktura, kterou se často považuje za jeden z nejúčinnějších domácích léků na různé bolesti a proti křečovým žilám.
Tinktura z nového koření
Sušené plody pimentovníku pravého zná většina lidí pod názvem nové koření. Spolu s bobkovým listem a pepřem jsou nedílnou součástí nepřeberného množství receptů české i světové kuchyně. Ale využít je lze nejen při vaření. Nové koření obsahuje také velké množství zdraví prospěšných látek, které našly široké využití jak v lidové medicíně tak i v kosmetickém průmyslu. V domácích podmínkách můžeme jednoduše vyrobit například tinkturu z nového koření, která je vhodná proti bolestem nebo na trávení.
Domácí třezalková tinktura
Léčivé vlastnosti třezalky lidstvo využívá už od nepaměti. Podle některých legend tato bylina vyrostla na místě, kde upadla setnutá hlava Jana Křtitele, podle dalších se objevila na půdě, kterou smáčela krev z probodeného boku Ježíše Krista. Ve skutečnosti informace o využívání třezalky k léčebným účelům jsou ještě staršího data. Například Mithridatés VI. zvaný též Eupatór Dionýsos tuto bylinku přidával do theriaku, který byl dlouhou dobu považován za všelék či univerzální protijed a jehož složení později inspirovalo tzv. švédské kapky. V domácích podmínkách se nejčastěji využívá třezalkový čaj, olej nebo tinktura. S receptem na poslední zmíněné léčivo se seznámíme na následujících řádcích.
Olej z bezových květů
Olej vyrobený z bezových květů pomáhá při bolestech kloubů, nachlazení a také při potížích s trávicí soustavou. Využití najede také při domácích masážích. Připravitř ho můžeme dvěma způsoby, jeden recept využije čerstvé květy, které následně macerujeme za studena. V druhém receptu zase použijeme bezový květ sušený a olejový extrakt získáme louhováním účinných látek v teplé lázni.
Artyčok na zdravá játra
Slovo artyčok většině lidí v naší zemi sice mlhavě něco říká, ale už jen relativně málokdo si pod tímto názvem představí cosi konkrétnějšího. Jedná se o delikatesu rozšířenou ve středomořské kuchyni, která vzhledem sice trochu připomíná bodlák. Její chuť můžeme bez uzardění v klidu porovnat s takovou lahůdkou, jako je chřest. Ale pouze kvůli kulinárním vlastnostem by se artyčok na tyto stránky nedostal. Je zajímavý i ze zdravotního hlediska. Obsahuje spoustu prospěšných látek, které mimo jiné pozitivně působí na játra, zlepšují metabolismus, regulují cholesterol nebo urychlují hubnutí. Výtažky z artyčoku se přidávají do potravinových doplňků se silymarinem, které se doporučují na zlepšení funkce jater (obvykle se kombinuje s ostropestřcem a pampeliškou). V domácích podmínkách si k léčebným účelům můžeme snadno připravit z artyčoku čaj nebo šťávu.
Zázvorová voda na hubnutí a lepší imunitu
Zázvorová voda je chutný a zároven zdraví prospěšný nápoj. Její pravidelná konzumace dokáže posílit celkovou obranyschopnost organismu a také může pomoci při hubnutí. Připrava vody se zázvorem je velmi jednoduchá. Zvládne ji i ten, kdo s vařením nebo výrobou domácích léčivých přípravků nemá žádné zkušenosti. Můžeme využít jak čerstvý oddenek tak i sušené koření, které jsou v našich obchodech dostupné celoročně. A o všech hlavních účincích spolu se třemi recepty na přípravu se dočteme na následujících řádcích.
Řepíkový čaj – účinky a příprava
Řepík lékařský (latinsky Agrimonia eupatoria) lidově zvaný bič boží je trochu pozapomenutá, ale přitom velmi účinná léčivá bylina. Doložená historie jeho používání sahá až do dob antického Řecka. Podle legend jeho účinky objevil král Mithridatés Pontský (neboli Eupator), po němž rostlina nese i své latinské jméno. Řepík mu údajně vyléčil nemocná játra a tím ho zachránil před smrtí. V antice a středověku bylinu lékaři doporučovali právě na jaterní potíže, pro lepší trávení či posílení a očistu organismu. Předepisovalo se ho na různé kožní problémy – do odvaru z řepíku se dokonce namáčely obklady přikládané na zranění způsobená kulkou z muškety či hadí uštknutí. Zpěváci, herci a řečníci ho pravidelně využívali jako kloktadlo při bolestech v krku a problémech s hlasivkami. Pro domácí léčbu se nejčastěji připravuje odvar z byliny neboli řepíkový čaj.
Čaj z malinového listí
Maliník patří k nejoblíbenějším ovocným keřům v celé Střední Evropě. Všichni znají skvělou chuť jeho plodů, na kterých si podle typu odrůdy můžeme pochutnávat od června až do října. Ovoce je výborné a navíc má i léčivé účinky, ale to druhé ještě více platí o malinovém listí. Listy malin patří mezi tradiční léky již od nepaměti. V naprosté většině případů se z čerstvých i sušených připravuje čaj, jehož účinky se dají ještě vylepšit fermentací.