Různá doporučení, jak bychom měli správně a zdravě jíst, nás provází už od narození. Některé rady se v průběhu let a nově získaných vědeckých poznatků mění, občas dokonce i na úplný opak původně vychvalovaného, ale jiná jsou stále platná již více než sto let. Na dalších řádkách se můžeme seznámit s desaterem zdravého stolování z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Tyto rady jak zdravě jíst mají již více než sto let a většina z nich je stále aktuální.
1. Jíst by se mělo buď na čerstvém vzduchu nebo v místnosti s dostatečným přísunem čerstvého vzduchu. To povzbuzuje chuť k jídlu. V zimě bychom měli před každým hlavním jídlem pořádně vyvětrat, v teplejších obdobích je rozumné v jídelně otevřít okna a nebo jíst přímo venku. Pohled na přírodu a na modré nebe nám nejen posílí apetýt, ale hlavně zlepší trávení a urychlí metabolismus.
2. Jídla by mělo mít nějakou extrémní teplotu. Příliš studené potraviny mohou způsobit žaludeční chřipku a příliš horké – zvláště pokud se to týká polévek – mohou vyvolat žaludeční nevolnosti. V extrémních případech pravidelná konzumace vroucích jídel a nápojů může být příčinou vzniku žaludečních vředů.
3. Vyhýbáme se příliš slaným pokrmům. Lékaři zjistili, že přesolování může vést k chudokrevnosti a obezitě.
4. Potraviny by měly být na talířích esteticky a ozdobně rozloženy. Hezky upravený talíř zvyšuje chuť k jídlu a vylepší chuť pokrmu. Ošklivě pokrájená a jen tak na talíř pohozená krmě má účinek opačný.
5. Každé sousto bychom měli dlouho a pečlivě kousat. Obzvlášť se to týká masa. Pokud není pořádně rozkousané, tak v žaludku leží velmi dlouho a vyvolává problémy s trávením. Navíc díky pomalejší a pečlivější konzumaci se tolik nepřejídáme. Dlouhověcí předkové si často vzpomínali, že byli zvyklí žvýkat každé sousto více než dvacetkrát.
6. Musíme jíst s mírou. U stolu se řídíme heslem, že se chystáme najíst, ale ne přejíst.
7. Pokud zrovna nemáme chuť a hlad, je lepší si jedno jídlo odpustit než se k jídlu nutit.
8. Tučná a hodně mastná jídla bychom neměli zapíjet vodou.
9. Během jídla nepijeme. První nápoj bychom měli podávat nejdříve patnáct minut a spíše až půl hodiny po jídle, kdy již část jídla je strávená. Tekutiny popíjené při jídle ředí žaludeční šťávy a zbytečně rozšiřují žaludek.
10. Po každém větším jídle je nejlepší se na chvíli natáhnout a nebo se trochu přecházet tam a zpět po místnosti (tuto radu již doporučovali staří Římané). Díky tomu se nám bude výrazně lépe trávit.
Jak je docela dobře vidět, většina z toho platí i v dnešních dnech. Někde se sice předkové mírně mýlili u důsledků nevhodného (podle jejich názoru) stolování – viz studené a horké či chudokrevnost. Ale vlastně s výjimkou pití při jídle, kde najdete asi stejný počet odpůrců jako zastánců a to i mezi odbornou veřejností, vše nám napovídá selský rozum a zkušenosti i nyní.