Ostružiny v sobě obsahují nemalé množství velmi silných antioxidantů, které působí jako prevence proti rakovině. Také jsou dobrým zdrojem vitamínů C a E. Dozrávají průběžně od července až do září, v zimě se sice dováží, ale jsou nekřesťansky drahé, proto má smysl je nějakým způsobem uskladnit. Nejčastěji se mrazí nebo zpracovávají na šťávu či sirup. Také z nich můžeme připravit ostružinový ocet.
Můžeme postupovat dvěma způsoby. Jeden je velmi jednoduchý a dá se říci, že i mírně „ofixlovaný“. Stačí, že zalijeme jablečným nebo jiným kvalitním octem (lihový se ale nehodí) ovoce tak, aby bylo zakryté, nádobu odložíme na tmavé místo a necháme přibližně měsíc louhovat. Pak už stačí jen hotový ostružinový ocet přecedit a máme hotovo.
V mírně složitější verzi na jeden díl ostružin nachystáme čtvrt dílu cukru a jeden díl vody. Všechny suroviny vložíme do vyvařené a vysušené nádoby, promícháme a přikryjeme nějakou gázou, aby nám na kvasící ovoce nelétaly mouchy. Každý den všechno promícháme. Přibližně po sedmi dnech bychom měli začít cítit alkohol, později se objeví i bublinky. Pak všechno přecedíme do další nádoby čisté nádoby, odložíme na tmavé ale teplé místo a tekutinu znovu pravidelně promícháváme. Po čase by se měl na povrchu utvořit gelovitý škraloup neboli tak zvaná octová matka. No a to, co je vzniká pod ní je náš ocet, který necháme dva týdny dodělat a pak přecedíme.
Hotový ostružinový ocet můžeme používat různými způsoby. V kuchyni ho využijeme podobně, jako jiné kvalitnější octy, čili nejčastěji do různých salátů. Ale kdyby měl uplatnění pouze kulinární, tak by patřil spíše do kuchařek a ne sem. Jako léčivo se ho dá využít také. Když ho promícháme v poměru jedna ku jedné s dobrým lesním medem a vypijeme, tak je to velmi dobrý přírodní lék proti kašli. Při bolestech v krku ho můžeme kloktat. A když nalijeme přibližně čtvrt skleničky octa do teplé vany naplněné zhruba do poloviny, pomůžeme tím uvolnit svalstvo a koupel bude mít navíc regenerační a omlazující účinky na naši kůži.