[Aaaaaa]

Máme v rodině problém s mluvením ze spánku. Dá se to nějak řešit. Nebo možná přesněji má se to vůbec nějak řešit? Hádáme se se ženou a chození za doktorem ani jednomu z nás nevyhovuje ( máme ho za ponižující).

[admin]

Obecně je to spíše neškodné, některé odhady říkají, že se tento problém v nějaké míře může týkat přibližně poloviny populace. Jen v některých situacích jde o cosi závažného, příčiny jsou v takovém případě léky, horečka, psychické problémy nebo psychická nemoc. No a samozřejmě mnoho může udělat i stres. Pokud víte, že žijete ve stresové situaci, zkuste se před spaním co nejvíce uvolnit, nemyslet na nic špatného, případně si udělat nějakou hezkou večerní procházku spolu s manželem.

Starosti bych si na vašem místě asi dělal jen v případě, že by se u toho objevila náměsíčnost či nějaké zvláštní psychické stavy, jako deprese či panika. I když na druhou stranu, lékař vás opravdu nekousne A může zjistit věci, které internet prostě nikdy neprozradí.

[Cosmopolitan]

Chození za doktorem zas by nemělo byt v ničem ponižující. Šak to neni zásah pro psychiatru. Je to obykla parasomnie, jsou na to odborníci, ževraj stačí leky na spánek nebo antidepresanty. Na druhé stráne jsem četl, že líde v spánku mluvili taky cizimi jazyky, které bežně ani nepouživali. To mi už ale případa trocha na urban legend

[Bája]

Od té doby, co beru antidepresíva, ze spaní mluvím.
Prý je mi všechno rozumět, mluvím jako bych byla vzhůru,
pořád něco prožívám, něco s někým řeším.
Na dnešek mi bylo sděleno, že jsem mluvila a mluvila.
Je to i unavující pro onoho druhého :-).
Cítila jsem se velmi unaveně, po probuzení.
Nikdy jsem to nedělala, nechápu to.
Jsem po polytraumatu.
Nevím, zda to má nějaké souvislosti.
Dříve, když jsem byla v zaměstnání,
mluvila jsem s lidmi.
Nyní jsem doma sama, cítím se nevypovídaná.
Manžel je uzavřený introvert,
nemá potřebu mluvit,
v tomto si nerozumíme.

[Autor]

Příspěvky