Díky své jemně oříškové chuti a množství zdravotních benefitů je pohanka skvělou bylinnou alternativou ke klasickému čaji. Navíc si ji bez obav můžeme vychutnat kdykoliv během dne. V Česku tuto obilovinu (tedy přesněji pseudoobilovinu) bohužel stále podceňujeme. Přitom se dá jen s lehkou nadsázkou říci, že pohanka a hlavně pohankový čaj dokáže divy.
Puškvorec obecný, latinským názvem Acorus calamus, patří mezi nejcennější rostliny tradičního evropského bylinkářství. Tato vytrvalá vodní rostlina s charakteristickým oddenkem a intenzivní vůní po skořici se stala hledaným pomocníkem v domácí léčbě už před staletími. V naší zemi se sním můžeme setkat velmi snadno. Roste především v oblastech s dostatkem vody – podél řek, na březích jezer, v bažinách a vlhkých loukách. Ale původně puškvorec pocházel z Asie, kde se používal v tradiční čínské medicíně, ájurvédě a unani (medicíně řecko perské). Do Evropy se dostal postupem času a rychle zde zdomácněl. Díky tomu se mohl stát i součástí našeho bylinkářského dědictví. Dnes se o puškvorci mluví jako o jednom z nejúčinnějších bylinných léčiv nejen pokud jde o podporu trávení, ale i o psychickou pohodu.
Játra mají v našem těle roli tichého a nesmírně užitečného dříče – pracují nepřetržitě, filtrují toxiny, pomáhají trávení a starají se o náš metabolismus. Přesto jim velmi často vůbec nevěnujeme pozornost a postupně dáváme játrům nevědomky docela hodně zabrat. S přibývajícím věkem či intenzitou nežádoucích aktivit se pak mohou začít objevovat různé potíže. Únava, špatné trávení, problémy s pletí nebo pocit těžkosti po jídle mohou být prvními signály, že naše játra na tom nejsou nejlépe a potřebovaly by naši podporu. A právě v takové situaci může přijít na scénu černá ředkev – nevzhledná zelenina s nádhernou léčivou silou.
Trnovník akát nepatří mezi původní evropské stromy. Pochází ze Severní Ameriky. K nám se dostal někdy na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a velmi rychle zde zdomácněl. Dnes je na mnoha místech považován za nežádoucí invazivní strom či keř, který se rychle množí a zároveň nemilosrdně vytlačuje ostatní rostliny. Ale existují i jistá pozitiva jeho výskytu. Včely ho zbožňují a v bylinkářství se využívá jeho květ a to v čerstvé i sušené podobě. Ze sušeného se obvykle připravuje čaj, z čerstvého akátového květu můžeme jednoduše připravit chutný a zároveň zdravý sirup.
Šeřík, známý svou krásou a neodolatelnou vůní, je jedním z nejvýraznějších symbolů května. Jeho bohaté květy, hrající odstíny od jemně růžové až po sytě fialovou, jsou pastvou pro oči a jejich omamná vůně přináší svěží závan jara. Šeřík však není jen okrasou zahrad a parků. Je také nositelem hluboké symboliky. V naší kultuře bývá spojován s osvobozením, protože jeho rozkvět připomíná květnové dny roku 1945, kdy se po temném období druhé světové války vrátila na krátko do našich ulic svoboda. Když šeřík kvete, připomíná nám nejen jaro, ale i naději a nový začátek. Přestože na něj pohlížíme hlavně jako na ozdobný keř, šeřík si zaslouží pozornost i z hlediska zdraví. Ve svých květech a listech ukrývá překvapivý potenciál – látky, které mohou být využity v lidovém léčitelství k podpoře našeho těla i mysli. Připravit z něj můžeme šeříkový sirup, léčivou tinkturu a také čaj.
Kurkumu se v medicíně Středního i Dálného Východu využívá už od starověku. Na Západě byla dlouhou dobu známá jen jako zajímavé koření. Nejčastěji jsme se s ní mohli setkat v kari, jehož je nedílnou součástí. Ale i náš racionální svět záhy začal zjišťovat, že se v tomto žlutém prášku skrývá asi něco více než jen zajímavá chuť a výrazná barva. Různé vědecké výzkumy začaly potvrzovat, že kurkuma jako velmi kvalitní antioxidant má hodně zdraví prospěšných účinků. Ty se dá využít například při přípravě léčivých obkladů.
Existuje spousta domácích přípravků pro posílení imunity nebo boj s virovou nebo bakteriální infekcí. Je těžké vybrat ty nejlepší. Často se při léčbě rozhodujeme podle chuťových preferencí nebo saháme po lécích, které doporučovaly už naše maminky nebo babičky. Věda k tomuto problému přistupuje spíše s opatrností a určitě nevydává nějaká jednoznačná prohlášení, že to či ono bude určitě to nejlepší, co musíme užívat. Ale u některých věcí i vědci často nepřímo potvrzují, že moderní výzkumy potvrzují zkušenosti našich předků. K takovým domácím přípravkům s pozitivním působením na imunitu, které navíc dokážou posílit organismus při léčbě virových nebo bakteriálních onemocnění, určitě patří fermentovaný česnek v medu, kterému se občas říká i česnekový med.
Teplé mléko s česnekem a medem se velmi častou využívá při domácí léčbě kašle a nachlazení. Účinnost této kúry ověřilo mnoho generací. Už naše prababičky během sychravějších ročních období sahaly po sklence aromatického mléčného nápoje, kdykoliv děti začaly kašlat nebo se zdálo, že se o ně pokouší nějaká chřipka či nachlazení. Dnes máme na různé zimní a podzimní neduhy k dispozici také spoustu prášků a léčiv z lékáren, ale v mnoha případech je mnohem rozumnější, a vůči organismu šetrnější, postupovat podle tak zvaných babských rad. A nebo podpořit léčbu nějakou ozkoušenou domácí metodou. Teplé česnekové mléko nás určitě nezklame.
Srdečník je hluchavkovitá rostlina, která se už od mnoha věků využívá v přírodním léčitelství. Pochází ze střední Asie, ale mimo jiné i díky svým skvělým vlastnostem se postupně rozšířil de facto po celém světě. Dokonce se mu podařilo překonat oceán a dostal se až do Ameriky. Dříve se hodně využíval pro zmírnění různých problémů provázejících menstruaci a menopauzu. Dneska se jedná o bylinku, kterou se při domácí léčbě doporučuje hlavně kvůli jejímu pozitivnímu působení na kardiovaskulární systém. Konec konců i název této rostliny ve většině jazyků napovídá, k čemu nám bude. Droga se obvykle používá sušená pro vaření léčivých čajů a nebo ze sušeného i čerstvého srdečníku můžeme snadno vyrobit tinkturu.
Ostružiník se jako léčivá bylina využívá pravděpodobně už od pravěku. O jeho plodech a samozřejmě také o zdraví prospěšných účincích listů, které se podávaly nejen formou čaje, najdeme zmínky v Hippokratových spisech. Plinius a Galén při léčbě využívali kromě listů a ovoce také kořen a výhonky. Ostružiník doporučovala i velká propagátorka přírodní léčby svatá Hildegarda, která pro něj našla široké využití v různých bylinkových směsích. Tam se s ním nyní setkáme nejčastěji. Ale i čisté listy ostružiníku mohou mít v domácích lékárničkách své čestné místo. Dokonale se hodí pro přípravu zdravého čaje, který nám může často a bez chemie hodně pomoci při řešení různých zdravotních neduhů.
V průběhu jara a na samém začátku léta je borovice pro přírodní léčitelství opravdovým požehnáním. Nejdříve nám nabídne čerstvé výhonky a později, v průběhu května a června, také mladé zelené šišky. Obě tyto léčivé suroviny obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, které snadno se dá využít v domácí léčbě. Z mladých borovicových šišek můžeme připravit sirup, a dokonce také velmi chutný, a navíc zdravý džem. Na dalších řádcích je popsán recept na nevařený sirup a dva typy džemu. Jeden vyrobíme také bez varu a druhý, který spíše připomíná rosol, se podle tradičního postupu vaří.
Plody brusnice neboli borůvky jsou nejen chutné, ale také velmi zdravé ovoce. Někdy se u nich setkáme i s označením superpotravina. Tento titul je spíše marketingový chyták sloužící k lepšímu prodeji některého exotičtějšího ovoce nebo semínek než přímo vědecký termín, ale na borůvky, které si můžeme v sezóně nasbírat sami, docela dobře sedí. Mají velké množství unikátních zdraví prospěšných účinků, které by člověk v tak drobounkých kuličkách nečekal. Ale plody není to jediné, co keříky brusnice mohou našemu zdraví nabídnout. Mezi tradiční léčivou surovinu patří také borůvkové listí, které podle bylinkářských doporučení má největší kvalitu v květnu a začátku června. Z čerstvých i usušených lístků můžeme pak připravit chutný a zdravý čaj.
Na majestátní kaštany můžeme s mírnou nadsázkou narazit v každém druhém parku po celé naší zemi. Pro většinu lidí se jedná o docela všední strom, kterého si všimnou hlavně na podzim, kdy zasype zem svými plody a vyvolá spoustu radosti a úsměvů u našich dětí. Na jaře pro změnu kaštan (neboli přesněji jírovec maďal) těší oko krásnými bílými květy. Ty nás navíc obohacují nejen z estetického hlediska, ale dokážou přinést spoustu pozitivních účinků pro naše zdraví. Květ kaštanu patří mezi tradiční bylinkářské suroviny a výtažky z květů (a mimochodem také z kůry, plodů i listí) využívá i farmaceutický a kosmetický průmysl.
Pokaždé s příchodem jara přichází také začátek nové bylinkářské sezóny. Nejdříve začínáme sbírat různé drobné květinky, jako je například prvosenka, podběl nebo sedmikráska. Případně se zaměříme na medvědí česnek nebo mladou kopřivu. Ale velmi brzy zvedneme oči vzhůru a díváme se, co roste na okolních stromech a keřích. V lese zpozorujeme, že na smrku se začínají objevovat světle zelené výhonky. Ty jsou v tradiční lidové medicíně využívané pro přípravu léčivého sirupu. Recept je velmi snadný, stačí jen maličko trpělivosti a můžeme si nachystat dostatečnou zásobu na celý rok.
Bobkový list neboli vavřín patří mezi nejpoužívanější koření nejen v české v kuchyni. Spousta polévek či omáček se bez něho neobejde. Ale nejedná se pouze o nějaké zajímavé dochucovadlo. Podobně jako další přírodní přísady přidávané do jídla má i bobkový list léčivé účinky, které lidé ve Středomoří znají už od starověku. Vavřínový keř hraje významnou roli v antické legendě o nymfě Dafné, která prchala před neodbytným bohem Apollónem. Lístečky také využívaly řecké věštkyně v slavném Delfském chrámu, protože věřily, že dokáže posílit jejich psychické síly. Moderní věda potvrdila, že vavřín obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek. Jejich působení můžeme vyzkoušet například přípravou čaje z bobkového listu, která je opravdu velmi jednoduchá.
Máta peprná (Mentha piperita) se v léčitelství užívá už od pradávných dob. Její latinský název má původ ve jménu řecké nymfy Minthe, která se podle legend měla snažit svést boha podsvětí Háda. Za trest ji jeho žena Persefona proměnila právě na tuto drobnou bylinku. Řekové mátu využívali v kuchyni, pro lepší trávení a také při různých pohřebních rituálech. Její příjemné aroma se také využívalo jako přírodní parfém. Mátové lístky se umisťovaly pod talíře, aby jejich sladká vůně přinesla přízeň bohů. V českých domácnostech se s mátou můžeme nejčastěji setkat v podobě čaje na trávení, ale ještě účinnějším lékem mohou být kapky, které lze velmi snadno vyrobit v domácích podmínkách.
Česneková tinktura může být velmi pomocným domácím léčivem při chřipkách a nachlazení. Tímto způsobem se také v českých domácnostech nejčastěji využívá. Ale její účinky se neomezují pouze na podporu léčby různých respiračních a sezónních nemocí. Česnek obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek, které působí komplexně na celý lidský organismus. Také existuje tzv. tibetská česneková kúra, kterou údajně mniši z Tibetu již před více než tisíci lety doporučovali jako univerzální léčivo, které nám pomůže dosáhnout dlouhověkosti ve zdraví. Recept není nijak náročný a v porovnání s jinými tinkturami se připravuje relativně rychle.
Příprava trnkového likéru je zajímavým a chutným způsobem, jak získat a zakonzervovat léčivé vlastnosti tohoto ovoce. Nápoj používaný k domácí léčbě pomáhá při zánětech dutiny ústní i krku, zmírňuje žaludeční problémy a také může pomoci zlepšit fungování oběhového systému. Recept není nějak náročný, jen vyžaduje trochu trpělivosti. Ale výsledek určitě stojí za to.
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je docela nenápadná rostlina, příbuzná s našimi hluchavkami, která se čím dál tím častěji objevuje v českých domácnostech. Lidé ho pěstují jako přírodní repelent, který docela úspěšně odrazuje hmyzí návštěvníky před návštěvou našich domácností, koření, které dokáže velmi příjemně obohatit chuť mnoha pokrmů a také pro jeho léčivé účinky. Konec konců i český název této exotické rostliny docela jasně naznačuje, k čemu se asi u nás obvykle používá. Při léčbě rýmy můžeme sáhnout po jejích čerstvých lístečcích, ale rozhodně stojí za to mít po ruce i domácí rýmovníkový sirup.