
Trnovník akát nepatří mezi původní evropské stromy. Pochází ze Severní Ameriky. K nám se dostal někdy na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a velmi rychle zde zdomácněl. Dnes je na mnoha místech považován za nežádoucí invazivní strom či keř, který se rychle množí a zároveň nemilosrdně vytlačuje ostatní rostliny. Ale existují i jistá pozitiva jeho výskytu. Včely ho zbožňují a v bylinkářství se využívá jeho květ a to v čerstvé i sušené podobě. Ze sušeného se obvykle připravuje čaj, z čerstvého akátového květu můžeme jednoduše připravit chutný a zároveň zdravý sirup.






Hroznová réva patří jednoznačně k nejstarším kulturním rostlinám pěstovaným člověkem. Podle různých výzkumů ji naši předkové vysazovali a šlechtili již před více než pěti tisíci lety. A tisíce let se také zkoumá i pozitivní vliv plodů na lidské zdraví. V našich podmínkách dozrávají převážně kolem září a podzim je také obdobím, kdy v obchodech je plno hroznů dobré kvality a za rozumnou cenu. Proč toho nevyužít a nepřipravit si také na zimu hroznový sirup? Recept by měl zvládnout opravdu každý a výsledkem bude velmi chutný a osvěžující nápoj, který navíc prospívá našemu zdraví. Podívejme se na dvě verze – jedna bude česká klasika s cukrem, druhou si lze připravit i bez cukru (té se říká pekmez a je původem z Turecka).
Jahody to není jen sladká dobrota, kterou si vychutnáváme na začátku každého léta. Toto ovoce má i pozitivní vliv na naše zdraví – je zásobárnou mnoha vitamínů i minerálů, navíc prospívá játrům, ledvinám a srdci. Bohužel jahodová sezóna trvá celkem krátce a plody, které jsou k dostání po zbytek roku převážně moc kvalitní nejsou (o jejich nehorázné ceně ani nemluvě). Takže pokud si chceme zachovat něco málo z vůně a zdraví léta i na jiná roční období, nezbývá nám nic jiného, než ovoce nějak zpracovat. Velmi dobrý a v dávkování praktický je jahodový sirup, který lze připravit jak na teplo, tak i za studena.
Aronie, zvaná též černý jeřáb či temnoplodec, byla ještě před několika lety u nás téměř neznámá či možná přesněji skoro úplně zapomenutá. Ale s rostoucí oblibou zdravé výživy a chutí objevovat nové a nepoznané, plody tohoto keře nyní zažívají renesanci. Pro potřeby domácí lékárničky si můžeme z aronie připravit sirup, který pro náš organismus bude výtečným zdrojem antioxidantů.
Využití brusinek v českých domácnostech není příliš široké. Samozřejmě, správná svíčková omáčka se bez nich neobejde a leckde se ještě zobou tyto plody v sušené podobě a poslední dobou jsou oblíbené různé džusy s jejich výtažkem, ale to bude asi tak všechno. Přitom celkem snadno si můžeme připravit i brusinkový sirup, který celoročně může obohacovat nejen naše chuťové pohárky, ale také ho lze využít i jako domácí lék. Podívejme se na dva recepty, jak při jeho vaření postupovat.
Plody kdoule, zvané též Venušina jablka, dozrávají v druhé polovině září a v říjnu (vše záleží samozřejmě na tom, v jakých podmínkách je pěstujeme). Tvarem trošku připomínají malá jablíčka, ale k okamžité konzumaci se nehodí – syrové kdoule jsou příliš tvrdé a také velmi kyselé. Proto se je většinou zpracovává na různé marmelády, připravují se z nich likéry nebo se přidává tence nakrájené plátky ovoce do horkého čaje. Také z nich lze vyrobit velmi dobrý a hlavně zdravý sirup, který se hodí do každé domácí lékárničky jako skvělý přípravek proti nachlazení a chřipce.
Na přelomu července a srpna se začínají objevovat ostružiny. Můžeme se s nimi setkat na některých zahrádkách, okrajích lesů, slunečných loukách, ale i na různých rumištích, které mají celý den hodně světla. Jedná se o velmi chutné a zdravé ovoce, jehož kvalit si cenili už naši prapraprapředci v neolitu. Skvělou pochoutkou a navíc dobrým domácím lékem je ostružinový sirup, díky kterému uchováme většinu užitečných látek a chutí léta i pro sychravější roční období.
Černý bez (lidově zvaný bezinky či roztomile kozičky) roste de facto všude kolem nás. Od máje do června okouzluje naše oči bohatým bílým květenstvím a velmi příjemnou vůní. To je také období, kdy bychom si měli trochu květů nasbírat a zařadit je na náš jídelníček či připravit sirup do domácí lékárničky. Prospějeme tím nejen svým chuťovým buňkám, ale podpoříme i imunitní systém a získáme dobrý lék proti nachlazení.