Trnovník akát nepatří mezi původní evropské stromy. Pochází ze Severní Ameriky. K nám se dostal někdy na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a velmi rychle zde zdomácněl. Dnes je na mnoha místech považován za nežádoucí invazivní strom či keř, který se rychle množí a zároveň nemilosrdně vytlačuje ostatní rostliny. Ale existují i jistá pozitiva jeho výskytu. Včely ho zbožňují a v bylinkářství se využívá jeho květ a to v čerstvé i sušené podobě. Ze sušeného se obvykle připravuje čaj, z čerstvého akátového květu můžeme jednoduše připravit chutný a zároveň zdravý sirup.
Účinky květů akátu
Květy akátu patří mezi přírodní poklady s prokázanými léčivými účinky, které oceňují jak bylinkáři, tak moderní výzkum. Obsahují flavonoidy, silice a organické kyseliny, které přispívají k jejich močopudnému, antibakteriálnímu a protizánětlivému působení, ideálnímu pro podporu ledvin a celkovou detoxikaci organismu. Různé studie také zdůrazňují jejich schopnost uvolňovat křeče hladkého svalstva, což pomáhá při zažívacích obtížích nebo menstruačních bolestech. Extrakt z květů navíc posiluje cévy, zlepšuje krevní oběh a mírně snižuje krevní tlak, což ocení lidé s kardiovaskulárními potížemi. V lidovém léčitelství se akátový nálev i sirup používá i jako přírodní sedativum ke zklidnění nervové soustavy nebo při nespavosti. Květy akátu lze také aplikovat zevně – obklady zmírňují záněty kůže a přináší úlevu unaveným očím. Je však důležité připomenout, že léčivý potenciál bez nějakých výrazných negativních účinků mají výhradně květy – listy, kůra, kořeny a také plody akátu jsou naopak toxické. Rozhodně je při domácí léčbě nepoužívejme.
Recept na sirup z akátových květů
Nasbíráme si přibližně kolem tří litrů akátových květů. Při sběru se chováme šetrně, není důvod otrhat celý strom. Z každého si vezmeme jen pár převislých hroznů a pak jdeme k dalšímu. Ideální je sbírat rovnou do misky, sklenice nebo dokonale čistého kyblíčku, ze kterého můžeme pak vypláchnout pyl. Květy ostříháme ze stonků a na pár hodin necháme volně rozložené, aby je opustili všichni nežádoucí hmyzí podnájemníci.
Svaříme půl druhého litru vody (částí vody vypláchneme nádobu, ve které jsme akátové květy přinesli) s půl druhým kilogramem cukru a šťávou ze dvou větších citronů. Vzniklou tekutinu nalijeme na kvítky, pořádně promícháme, zakryjeme gázou a na dva až tři dny odstavíme do chladu. Pak vše přecedíme, gázu pečlivě vymačkáme a sirup uvedeme do varu. Stáhneme z plotny a ještě vařící tekutinu rozlijeme do vyvařených sklenic nebo lahví. Zavíčkujeme a po vychladnutí uskladníme.
Citron přidáváme pro chuť, ne kvůli účinkům. Dá se ho nahradit také pomerančem a nebo lze oba citrusy kombinovat případně doplnit nastrouhaným zázvorem – vše přidáváme při svařování cukru.