Po vytržení zubu vzniká v dásni rána, jejíž zahojení vyžaduje čas. Než se v zubní jamce vytvoří nová tkáň, musí se nejprve vytvořit krevní sraženina, která chrání ránu před infekcí. O tu je nutné pečlivě pečovat – a jedním z klíčových faktorů je vhodná strava, zejména v prvních dnech po zákroku. Co jíst, aby se rána hojila správně, a jak dlouho dietu dodržovat?
Příchod podzimu a následně i zimy s sebou přináší nejen chladnější a sychravé dny, ale také touhu zachumlat se do deky s něčím voňavým a hřejivým v ruce. Nemusí to být jen šálek horkého čaje či sklenka svařáku – skvělým společníkem může být i lahodný šípkový likér. V září a v říjnu přichází ideální čas pro jeho přípravu. Právě v tomto období dozrávají šípky do své plné síly a nabízejí nám nejen nádhernou barvu a osvěžující chuť, ale i bohatství vitamínů a léčivých látek. Tato tradiční dobrota potěší chuťové buňky, zahřeje v chladných dnech a zároveň jemně podpoří naši imunitu. Recept na šípkový likér není nijak složitý, přesto od nás vyžaduje trochu trpělivosti. Možná právě proto chutná tak výjimečně – protože nás učí zvolnit, vychutnat si celý proces a s láskou uchovat kousek podzimu i do zimních měsíců.
Zlatobýl patří k bylinkám, které si Evropané oblíbili už ve středověku – a rozhodně ne jen kvůli jeho zlatavým květům. Připravoval se z něj léčivý čaj, tinktura a také byl oblíbenou surovinou při výrobě různých mastí. Ty se používaly na špatně hojící rány a podlitiny, záněty kůže, otoky, křečové žíly, k podpoře rychlejší regenerace pokožky, při různých vyrážkách, svědění a také při dně. Domácí příprava masti ze zlatobýlu není nijak složitá. Na následujících řádcích se podíváme na tři jednoduché recepty, díky nimž budeme mít po ruce voňavou domácí mast ze zlatobýlu vždy, když ji budeme potřebovat.
Očím se říká zrcadlo do duše a podle mnoha výzkumů první názor na nově potkanou osobu si vytváříme z velké části právě podle toho, jak na nás zapůsobily její oči. Léto je obvykle časem nových známostí a zajímavých setkání, proto je určitě dobré o své oči pečovat. Opuchlé, slzící nebo s prasklými žilkami nám určitě příliš dobrou reklamu neudělají. Navíc takový stav často naznačuje problémy a těm je rozhodně lepší předcházet. Zvláště důležité je to u zraku, protože očím se obvykle začneme věnovat více až ve chvíli, kdy už je trochu pozdě. Přitom příroda nám nabízí docela hodně celkem jednoduchých způsobů, jak o své oči pečovat.
Čekanka obecná latinsky Cichorium intybus, lidově zvaná cikorka nebo podražník, provází evropskou léčitelskou tradici více než tisíc let. První záznamy o jejím medicínském využití mají dokonce více než tři a půl tisíce let. Blankytně modré květy lemují suché meze, polní cesty nebo vykukují mezi městskou zelení a prozrazují, že někde pod nimi se v zemi ukrývá kořen bohatý na inulin a další bioaktivní látky. Léčivé účinky této bylinky (či možná přesněji látek, které obsahuje) potvrzují i moderní vědecké výzkumy.
Většina z nás zná libeček pouze jako výraznou kuchyňskou přísadu s intenzivní vůní připomínající masoxové kostky. Málokdo však tuší, že tato aromatická zahradní bylina není jen zdrojem listů využívaných v kuchyni. Květ libečku, který se objevuje na přelomu června a července v podobě drobných žlutozelených okolíků, by rozhodně jakýkoliv fanoušek bylinkářství a přírodní léčby neměl ignorovat. Na následujících řádcích se podívejme na vlastnosti a léčivé účinky tohoto zlatavého pokladu.
Trnovník akát nepatří mezi původní evropské stromy. Pochází ze Severní Ameriky. K nám se dostal někdy na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století a velmi rychle zde zdomácněl. Dnes je na mnoha místech považován za nežádoucí invazivní strom či keř, který se rychle množí a zároveň nemilosrdně vytlačuje ostatní rostliny. Ale existují i jistá pozitiva jeho výskytu. Včely ho zbožňují a v bylinkářství se využívá jeho květ a to v čerstvé i sušené podobě. Ze sušeného se obvykle připravuje čaj, z čerstvého akátového květu můžeme jednoduše připravit chutný a zároveň zdravý sirup.
Šeřík, známý svou krásou a neodolatelnou vůní, je jedním z nejvýraznějších symbolů května. Jeho bohaté květy, hrající odstíny od jemně růžové až po sytě fialovou, jsou pastvou pro oči a jejich omamná vůně přináší svěží závan jara. Šeřík však není jen okrasou zahrad a parků. Je také nositelem hluboké symboliky. V naší kultuře bývá spojován s osvobozením, protože jeho rozkvět připomíná květnové dny roku 1945, kdy se po temném období druhé světové války vrátila na krátko do našich ulic svoboda. Když šeřík kvete, připomíná nám nejen jaro, ale i naději a nový začátek. Přestože na něj pohlížíme hlavně jako na ozdobný keř, šeřík si zaslouží pozornost i z hlediska zdraví. Ve svých květech a listech ukrývá překvapivý potenciál – látky, které mohou být využity v lidovém léčitelství k podpoře našeho těla i mysli. Připravit z něj můžeme šeříkový sirup, léčivou tinkturu a také čaj.
Kurkumu se v medicíně Středního i Dálného Východu využívá už od starověku. Na Západě byla dlouhou dobu známá jen jako zajímavé koření. Nejčastěji jsme se s ní mohli setkat v kari, jehož je nedílnou součástí. Ale i náš racionální svět záhy začal zjišťovat, že se v tomto žlutém prášku skrývá asi něco více než jen zajímavá chuť a výrazná barva. Různé vědecké výzkumy začaly potvrzovat, že kurkuma jako velmi kvalitní antioxidant má hodně zdraví prospěšných účinků. Ty se dá využít například při přípravě léčivých obkladů.
Listy ředkviček většina lidí zahazuje. Případně se je v domácnostech používá jako krmivo pro domácí mazlíčky, zvláště pokud někdo chová králíky nebo morčata. A je to docela škoda. Řekvičkové listy může jíst také bez problémů člověk. Jsou velmi chutné a navíc zdravé – obsahují spoustu vitamínů, minerálů a jejich pravidelná konzumace lidskému organismu rozdhodně prospívá. I když to má také určité háčky. V kuchyni se z ředkvičkových listů se nejčastěji připravuje polévka nebo salát, ale dá se z nich udělat třeba i chutné smoothie nebo pesto.
Příchod jara znamená také začátek bylinkářské sezóny. Příroda nám postupně začíná nabízet nejednu zajímavou rostlinu, která se dá využít v lidové medicíně. Od února do dubna stojí za povšimnutí například keř lísky. Většina lidí ho má spojený s oříšky, které jsou základem světoznámé čokoládové pomazánky Nutella. Pro výrobu této nepříliš zdravé mlsky je potřeba dokonce kolem jedné čtvrtiny jejich celosvětové produkce. Ale to bylo jen tak na okraj. V přírodním léčitelství nás rozhodně mnohem více než sladká hmota Nutelly zajímají jehnědy, kterými jsou na začátku jara keře lísky doslovně obsypány. Mají spoustu zajímavých účinků a můžeme je využít nejen k výrobě domácích léků ale také pro obohacení jídelníčku.
Existuje spousta domácích přípravků pro posílení imunity nebo boj s virovou nebo bakteriální infekcí. Je těžké vybrat ty nejlepší. Často se při léčbě rozhodujeme podle chuťových preferencí nebo saháme po lécích, které doporučovaly už naše maminky nebo babičky. Věda k tomuto problému přistupuje spíše s opatrností a určitě nevydává nějaká jednoznačná prohlášení, že to či ono bude určitě to nejlepší, co musíme užívat. Ale u některých věcí i vědci často nepřímo potvrzují, že moderní výzkumy potvrzují zkušenosti našich předků. K takovým domácím přípravkům s pozitivním působením na imunitu, které navíc dokážou posílit organismus při léčbě virových nebo bakteriálních onemocnění, určitě patří fermentovaný česnek v medu, kterému se občas říká i česnekový med.
Hřebíček obsahuje léčivé látky, které mají velmi dobré protizánětlivé účinky, působí antibakteriálně, uklidňuje a také pomáhá proti bolestem. Proto se ho také používá nejen jako koření při vaření nebo pečení, ale najde i docela široké uplatnění v domácí léčbě. V lékárničkách se můžeme setkat s hřebíčkovým olejem nebo tinkturou, ale zdraví prospěšné působení hřebíčku můžeme vyzkoušet velmi snadno také přípravou léčivého čaje.
Zázračný lék, který by dokázal úplně vyléčit problémy s křečovými žílami, zatím bohužel nikdo nevymyslel. Za jediné definitivní řešení se považuje pouze chirurgický zákrok. Ale většina lidí se obvykle rozhoduje spíše pro úpravu životního stylu a také pro podpůrnou léčbu kompresivní terapií a různými farmaky. Také jsou oblíbené některé babské rady nebo bylinková léčba, kterou využívali už naši předkové v dobách, kdy neexistoval dnešní farmaceutický průmysl. Mezi léčivé rostliny, které se používá na křečové žíly, patří i obyčejný bobkový list. Ten snadno a levně můžeme koupit v libovolném obchodě s potravinami. Připravuje se z něj tak zvaný olej nebo obklady.
Teplé mléko s česnekem a medem se velmi častou využívá při domácí léčbě kašle a nachlazení. Účinnost této kúry ověřilo mnoho generací. Už naše prababičky během sychravějších ročních období sahaly po sklence aromatického mléčného nápoje, kdykoliv děti začaly kašlat nebo se zdálo, že se o ně pokouší nějaká chřipka či nachlazení. Dnes máme na různé zimní a podzimní neduhy k dispozici také spoustu prášků a léčiv z lékáren, ale v mnoha případech je mnohem rozumnější, a vůči organismu šetrnější, postupovat podle tak zvaných babských rad. A nebo podpořit léčbu nějakou ozkoušenou domácí metodou. Teplé česnekové mléko nás určitě nezklame.
Podle různých průzkumů přibližně každá pátá osoba má problémy se spánkem, které se s věkem postupně zhoršují. Pro mnohé lidí je nejjednodušším řešením polykání různých pilulek. Jenže ty mají obvykle nějaké nežádoucí účinky, jako je otupělost v průběhu dne nebo větší zátěž organismu. Případně mohou způsobovat závislost a nebo prostě nefungují. Přitom dost často situaci zlepší úprava některých návyků, jako je například digitální detox několik hodin před spaním, horká koupel či dokonalá izolace od světla a zvuků. A pomůže také úprava jídelníčku, kterou můžeme s mírnou nadsázkou nazvat dietou proti nespavosti.
S mírnou nadsázkou se dá říci, že zavařovala kdysi každá domácnost. Bylo to hlavně dané omezenou sezónní dostupností některých potravin a samozřejmě také ekonomickými důvody. Dneska zavařování či nakládání kvašených potravin zažívá pomalu renesanci. Omezená nabídka na trhu už nehraje takovou roli, skoro vše se dá sehnat celoročně. Ale setrvávají důvody ekonomické, protože mnoho věcí mimo sezónu stojí mnohonásobně více i má dost mizernou kvalitu. Nemalý význam má také zdravotní aspekt. U potravin zakonzervovaných doma jednoznačně víme, co bylo při jejich výrobě použité. A asi v naprosté většině případů se obejdeme bez zbytečných konzervantů, barviv a jiných chemikálií. Ale aby zavařené či naložené věci byly opravdu zdravé a chutné, musíme si pohlídat nejen proces zavařování, ale i čas a způsob skladování sklenic či lahví. Vydrží dlouho, ale ne věčně.
Klasický kopr je jedním z nerozšířenějších koření ve střední a obzvlášť v severní Evropě. K dochucování jídel se u nás využíval již od raného středověku. Na rozdíl od dovážených a extrémně drahých exotických přísad, jako byl tehdy například pepř, kopr si kdokoliv mohl velmi snadno vypěstovat na zahrádce. Používá se do polévek, omáček, salátů, k přílohám nebo třeba do různých do nálevů. Velmi významnou roli hraje také při domácím kvašení zeleniny. Za svou popularitu nevděčí pouze chuti. Kopr má také zajímavé léčivé účinky. Některé z nich nám prospívají už při pouhém přidání do jídla. A jiné zase můžeme využít, když si připravíme léčivý koprový čaj.
Srdečník je hluchavkovitá rostlina, která se už od mnoha věků využívá v přírodním léčitelství. Pochází ze střední Asie, ale mimo jiné i díky svým skvělým vlastnostem se postupně rozšířil de facto po celém světě. Dokonce se mu podařilo překonat oceán a dostal se až do Ameriky. Dříve se hodně využíval pro zmírnění různých problémů provázejících menstruaci a menopauzu. Dneska se jedná o bylinku, kterou se při domácí léčbě doporučuje hlavně kvůli jejímu pozitivnímu působení na kardiovaskulární systém. Konec konců i název této rostliny ve většině jazyků napovídá, k čemu nám bude. Droga se obvykle používá sušená pro vaření léčivých čajů a nebo ze sušeného i čerstvého srdečníku můžeme snadno vyrobit tinkturu.
Navzdory obecnému povědomí libeček má v domácí medicíně ještě širší využití než v kuchyni. Už od dob starověku se tradičně podával při nevolnostech, proti zánětům a při léčbě různých bolestí. Tuto bylinku také najdeme v mnoha receptech na přípravu různých nápojů lásky. Obecně se ji označuje za jedno z nejrozšířenějších přírodních afrodisiak. V domácích podmínkách libeček můžeme přidávat při vaření do různých pokrmů jen tak samotný. Ale mnohem lepší bude, když si z čerstvé rostliny připravíme koncentrát, který vydrží celý rok – tak zvané domácí maggi. Ale určitě stojí za to si nasušit i trochů listů a případně i kořenů bokem, abychom měli dostatečnou zásobu kvalitní léčivé drogy na přípravu libečkového čaje.