Většina jablek prodávaných v supermarketech, které patří velkým obchodním řetězcům, přímo láká k nakousnutí. Plody jsou jeden jako druhý, skoro žádné viditelné poškození, krásné syté barvy a také výrazný lesk. Jen vzít do ruky, přivonět a zakousnout se… do navoskované slupky. K čemu vlastně prodejci či dodavatelé ovoce vosk na jablkách používají, o jakou látku se může jednat a také jak se ho zbavit rozebereme na následujících řádcích.
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Sezóna švestek trvá relativně dlouho. Na pultech obchodů se s nimi můžeme setkat od konce července až do září. Ale všechno jednou končí. Po zbytek roku se většina lidí bude muset obejít buď bez švestek a nebo je jíst v podobě kompotů, zavařenin či sušených plodů. Ty poslední lze snadno koupit v obchodech, ale ještě lepší bude, když si je nasušíme sami. Mimo jiné proto, že u těch prodávaných musíme řešit, jestli jsou sířené nebo a navíc existuje nemalé riziko, že budou obsahovat roztoče mlékohuba. A toho přeci jíst nechceme.
Švestky patří mezi typicky letní ovoce. Dozrávají od začátku července až do září. A v tomto období by se také měly objevovat na našich stolech co nejčastěji. Na podzim, v zimě i na jaře se s nimi setkáme už jen v nějakým způsobem upravené podobě (na Moravě často ve verzi švestkového koncentrátu :)), ale nejvíce zdraví prospěšných látek mají čerstvé.
Zero waste neboli bezodpadový přístup k životu a okolí není jen tak nějaký nezajímavý módní výstřelek posledních let. Není to ani zbytečně přehnaná reakce tzv. „ekologických fanatiků“. Jedná se o velmi rozumný postoj, který ocení nejen okolí a příroda, ale také naše peněženka. Proč vyhazovat věci, které lze smysluplně využít. To se týká například i naprosto obyčejných třešní. Jasně, plody mají skvělou chuť, výborné jsou syrové, v knedlících, koláčích nebo se z nich dá třeba připravit zdravý sirup*. Ale využití má i „odpad“. Předchozí článek byl o třešňových stopkách*, tento se zaměří pro změnu na pecky. Protože i ty léčí.
Třešňové stopky většina lidí bez přemýšlení vyhazuje. Přeci je to normální odpad, tak jaképak cavyky. Odpadkový koš nebo kompost je pro ně nejlepší místo. Chyba lávky. Obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, které můžeme s velkým úspěchem využít v domácí lékárničce. A při dnešních cenách třešní je rozumné z celkem drahého nákupu vytěžit opravdu maximum.
Mango je malý tropický zázrak, jehož skvělou chuť a pozitivní vliv na zdraví objevili obyvatelé indického subkontinentu před více než čtyřmi tisíci lety. Ti mu také začali říkat ovoce bohů. Do Evropy dorazilo až někdy kolem sedmnáctého století, ale jednalo se konzervovanou nebo sušenou raritu, která příliš zájmu nevzbudila. Teprve s rozvojem rychlého transportu a kvalitního skladování se můžeme s čerstvým mangem setkat pravidelně i u nás. A určitě to stojí za to, protože také moderní věda začala potvrzovat vše, o čem lékaři v Indii psali dávno před tím, než začal náš letopočet.
Původně středoamerická papája se dnes pěstuje po celém světě ve všech klimaticky příznivých místech a někteří lidé ji dokonce mají i doma v květináči. V posledních letech toto lahodné exotické ovoce získává stále více fanoušků nejen z chuťových důvodů, ale také proto, že má opravdu zajímavé vlastnosti. Ty se netýkají pouze dužiny. Velmi zdravá jsou i drobná semínka papáje, která můžeme jíst jen tak, nadrtit je na prášek a nebo si koupit nějaký suplement, který obsahuje jejich účinné látky.
Na konci léta začínají dozrávat bezinky. Pro každého příznivce přírodní léčby by to měl být signál, že už znovu přišel čas na výrobu dalších domácích léků. Bobule můžeme usušit, vyrobit z nich sirup, víno a nebo také léčivý bezinkový extrakt. A jak poslední jmenované lék účinkuje a na recept, jak si ho lze snadno doma připravit se podíváme na následujících řádcích.
Během chladnějších měsíců si na bolesti kloubů stěžuje výrazně větší počet lidí než je tomu po zbytek roku. Příčin tohoto stavu může být hodně a metod léčby také. Můžeme se vrhnout na nákupy potravinových doplňků nebo léků proti bolesti a nebo vyzkoušet různé přírodní metody neboli babské rady. Na bolavé klouby se například tradičně doporučuje jablečný ocet.
Kvašené citrony jsou nedílnou součástí marocké a východoasijské kuchyně*. Zajímavé jsou i ze zdravotního hlediska, protože uchovávají v ovoci většinu prospěšných látek, ke kterým se ještě přidají zdravé bakterie vznikající během kvašení. Přidávají se k různým salátům, omáčkám, polévkám, hodí se i k masu nebo rybám a až na pečení a přípravu sladkostí je můžeme přidávat všude, kde se používá citronová kůra nebo šťáva. Navíc lák, který během kvašení vznikne, lze po lžičkách podávat při různých žaludečních problémech nebo na zlepšení metabolismu.
Jahody to není jen sladká dobrota, kterou si vychutnáváme na začátku každého léta. Toto ovoce má i pozitivní vliv na naše zdraví – je zásobárnou mnoha vitamínů i minerálů, navíc prospívá játrům, ledvinám a srdci. Bohužel jahodová sezóna trvá celkem krátce a plody, které jsou k dostání po zbytek roku převážně moc kvalitní nejsou (o jejich nehorázné ceně ani nemluvě). Takže pokud si chceme zachovat něco málo z vůně a zdraví léta i na jiná roční období, nezbývá nám nic jiného, než ovoce nějak zpracovat. Velmi dobrý a v dávkování praktický je jahodový sirup, který lze připravit jak na teplo, tak i za studena.
Existuje velké množství diet, které slibují relativně rychlé zhubnutí, ale cenou za to jsou převážně dost drastická pravidla (o následném jojo efektu ani nemluvě). Banánová dieta není až tak přísná, ale přesto podle jejích autorů můžeme shodit dokonce sedm kilogramů během třiceti dnů. Lze ji vyzkoušet ve třech variantách. Jedna trvá tři dny, druhá týden a třetí měsíc. Původ této diety můžeme hledat v Japonsku.
Jak dokládají starověké zápisy, léčivé vlastnosti šípků jsou lidstvu známy už od pradávných dob. A to, co věděli šamani či babky kořenářky potvrdila i věda. Šípky jsou opravdu velmi zdravé a rozhodně by neměly chybět v žádné domácí lékárničce. Na podzim si je snadno můžeme nasbírat a nasušit, kdo to nestihne, nemusí zoufat. Vždy se je dá koupit už usušené. A z nich si pak můžeme celou zimu připravovat skvělý šípkový čaj.
Mnoho lidí s v posledních letech oblíbilo pravidelné očistné kúry, jejichž cílem je detoxikace organismu. Receptů existuje nepřeberné množství, takže každý si může vybrat, který je pro něj nejúčinnější a nebo je může různě střídat. Tentokrát se seznámíme s kúrou, které spočívá ve zvýšené konzumaci citronů. Podle autorů dokáže organismus očistit, léčí některé zdravotní problémy a v jemnější verzi pomáhá zlepšit celkovou obranyschopnost organismu.
Angrešt patří mezi sezónní ovoce, se kterým se mimo letní měsíce téměř vůbec nesetkáme. Je dobrým zdrojem vitamínu C, najdeme v něm i vitamíny A, B a P a také železo, draslík, sodík, fosfor a vápník. Jeho konzumace posiluje kosti, má detoxikační a mírně močopudné účinky a také posiluje imunitu. Proto je dobré si trochu úrody uskladnit i na zbytek roku. Můžeme to udělat například tak, že si připravíme zdravý domácí angreštový sirup.
Naprostá většina lidí jí z pomeranče jen příjemně sladkokyselou dužinu a zbytek převážně považuje za nedobrý hořký odpad a automaticky ho vyhazuje do koše. Je to trochu škoda, protože pomerančová kůra může být zdrojem velkého množství zdraví prospěšných látek.
Ananas většina z nás považuje jen za chutné ovoce, které jednou či dvakrát do roka patří na sváteční stůl. Část lidí se doslechla či dočetla i zajímavou informaci, že může pomáhat při hubnutí. Ale jak ukázaly vědecké výzkumy, to rozhodně není všechno. Tyto zlatavé plody lze velmi úspěšně využít také při léčbě kašle. Podle názoru odborníků obsahuje látky, díky kterým může být několikanásobně účinnější než přípravky prodávané v lékárnách.
Aronie, zvaná též černý jeřáb či temnoplodec, byla ještě před několika lety u nás téměř neznámá či možná přesněji skoro úplně zapomenutá. Ale s rostoucí oblibou zdravé výživy a chutí objevovat nové a nepoznané, plody tohoto keře nyní zažívají renesanci. Pro potřeby domácí lékárničky si můžeme z aronie připravit sirup, který pro náš organismus bude výtečným zdrojem antioxidantů.
Kumquat, často psáno také kumkvat, je malý citrusový plod, který trochu připomíná drobný pomeranč. Má příjemnou vůni a lahodnou chuť a dá se ho jíst i se slupkou, která je sladká. Ovoce roste na stále zeleném keři či menším stromku a původně pochází z Číny. Dnes se kumquat rozšířil už po celém světě – do Evropy přicestoval v devatenáctém století.