Hřebíček obsahuje léčivé látky, které mají velmi dobré protizánětlivé účinky, působí antibakteriálně, uklidňuje a také pomáhá proti bolestem. Proto se ho také používá nejen jako koření při vaření nebo pečení, ale najde i docela široké uplatnění v domácí léčbě. V lékárničkách se můžeme setkat s hřebíčkovým olejem nebo tinkturou, ale zdraví prospěšné působení hřebíčku můžeme vyzkoušet velmi snadno také přípravou léčivého čaje.
Garam masala, neboli horké koření, je jednou z nejoblíbenějších dochucovacích směsí využívaných v indické a pákistánské kuchyni. Má mnoho variant. Recepty na přípravu se liší region od regionu a domácnost od domácnosti. Ale všechny spojuje jedna věc – dokážou skvěle dochutit asijská jídla a navíc mají velmi zajímavé léčivé účinky.
Kurkuma, sušený mletý oddenek kurkumovníku dlouhého, se ve středoevropské kuchyni zabydlela hlavně jako součást různých kari směsí. Samostatně se zatím ve většině domácností příliš nepoužívá. Občas se přisypává do některých jídel, kde zastupuje drahý šafrán v roli barviva. Podobnou roli má i o Velikonocích při barvení vajíček. Ale byla by škoda se u kurkumy omezit pouze na kulinářské či barvířské efekty. V tradiční indické medicíně se již mnoho tisíc let využívají i léčivé účinky tohoto zajímavého koření.
Ocet balsamico (občas špatně přepisovaný jako balsamiko) se stává nedílnou součástí skoro každé moderní kuchyně. Lidé si ho velmi oblíbili pro jeho příjemnou chuť, která dokáže obohatit nejen různé saláty, ale i například drůbež a červená masa. Málokdo přitom ví, že při využívání balsamica potěšíme nejen naše chuťové pohárky, ale pomáháme i celému organismu.
V kuchyních a spížích téměř všech domácností se nalézá nemalé množství přírodních léčiv. Jedná se samozřejmě o koření, které převážně obsahuje hodně zdraví prospěšných látek. Léčivé účinky se projevují, přestože je používáme jen po špetičkách. Podívejme se na zdravou sedmičku, která by neměla chybět v našich kořenkách.
Nekorunovaným králem koření je samozřejmě pepř. Ale tam kde je král, měla by být i královna. Za tu se velmi často považuje právě kardamom. Jedná se o plody kardamovníku obecného, rostliny pocházející z Kardamomských hor – jejich název vysvětluje, proč často používaná forma kardamon není správná, i když je u nás pro jednodušší výslovnost velmi zažitá. Podívejme se na možnosti použití tohoto koření v kuchyni a také na to, jaké má zdravotní účinky.
Černucha setá, lidově nazývaná černý kmín, je léčivá rostlina a také koření, kterou už znali stavitelé pyramid ve starověkém Egyptě. Dříve byla hodně oblíbená i v našem regionu, dnes se ale trochu na tuto léčivku pozapomnělo a převážně se objevuje jen jako okrasná rostlinka. Přitom je to docela škoda, protože má opravdu velmi zajímavé účinky.
Mladé Indky převážně vynikají opravdu velmi hezkou pletí. Když si vezmeme bídu, jaká v regionu panuje, je jasné, že o svůj vzhled se starají převážně přírodními metodami a ne drahými kosmetickými prostředky. Jedním z takových zázraků z Indie je kurkumová pleťová maska, která se hodí pro každou pokožku a obzvlášť ji ocení ti, kteří mají potíže s akné.
Pepř, koření původně pocházející z Asie, patří mezi nejstarší a nejpopulárnější dochucovadla. V kuchyni se s ním setkáváme už několik tisíc let. Do Evropy se dostal v dobách antiky, ale už dříve byl hojně využíván na Dálném Východě. Mnoho pokrmů si bez něj už ani nedokážeme představit, ale kromě své kulinární role, má nemalý význam i pro naše zdraví.
V posledních letech černé a zelené olivy se stávají čím dál tím častějším hostem na našich stolech. Používáme je při vaření, dáváme je do různých salátů a nebo je přikusujeme jen tak místo slaných tyčinek či oříšků. A na rozdíl od jiného zobání, v tomto případě se dá říci, že prospíváme svému zdraví.
Ne všichni lidé milují pikantní jídla, přesto chilli papričky jsou v nějaké podobě ve výbavě většiny domácností. Některá jídla je vyžadují, navíc bývají součástí různých kořenících směsí a dochucovadel. O jejich častějším využití by měli popřemýšlet i ti, kteří si moc na ostré nepotrpí, protože papričky mají pozitivní účinky na naše zdraví.
Během chladnějších dnů má mnoho lidí větší problémy se studenýma nohama. Také nám mnohem jednodušeji promoknou, zvláště když svou obuv nepřizpůsobíme aktuální situaci nebo předpovědi počasí. Čili se například krásně suchý sníh najednou promění na rozmočenou kaši a nebo nás někde chytí průtrž mračen. V takové situaci po návratu domů může pomoci skořicová koupel nohou, která nás nejen rozehřeje, ale navíc krásně uvolní. Proto je mimo jiné vhodná i po nějakých větších pěších tůrách.
S příchodem sychravějších ročních období výrazně vzrůstá počet zdravotních problémů, jako jsou různé chřipky a nachlazení. Pokud máme slabší imunitu, tak od konce podzimu až do půlky jara nebudeme dělat nic jiného, než neustále léčit různé zdravotní neduhy. Odolnost organismu můžeme podpořit mnoha způsoby, například i tím, že si rychle a jednoduše vyrobíme zázvorový sirup, který nás poté bude provázet až do příchodu sluníčka.
V nadpisu vyjmenovaná zelenina má mnoho společných znaků. Nepříliš hezky voní a díky tomu vytváří jisté společenské problémy, pro většinu lidí není poživatelná samostatně a také občas dokáže vyvolat i menší, i když většinou nepříliš závažné, problémy našeho trávicího systému. Přitom česnek, pórek i cibule rozhodně patří mezi velmi zdravou zeleninu, která by na našich stolech neměla chybět.
Papriky původně pochází ze Střední Ameriky. Do Evropy se dostaly někdy v šestnáctém století a postupně se rozšířily na celý kontinent. V některých zemích se velmi rychle staly neodmyslitelnou součástí národní kuchyně, jako například v Maďarsku. Využívá se je jako koření i přímo jako zeleninu. V tom druhém případě zdravotní účinky jsou ovlivněné i tím, jakou má konzumovaný plod barvu.
Koriandr zná většina z nás jako koření, které v kuchyni obohatí potraviny o zajímavou, exotičtější příchuť. Je součástí u nás velmi populární kořenící směsi, kterou nazýváme kari. Ale koriandr bychom si měli vážit nejen za to, že přidává dobrou chuť jídlu. Tato bylina je i opravdu užitečná léčivka, která nám může pomoci s různými neduhy.
Ke koření a k bylinkám ve spojení s jídlem většinou přistupujeme jen jako k velmi zajímavému dochucovadlu, které dá pokrmu tu správnou chuť. Ale tento pohled je mírně zkreslený, obé je možno brát i jako zajímavého pomocníka, který nám výrazně zlepší trávení.
Medvědí česnek získává poslední době stále větší popularitu. Toto přírodní koření, na které je možno narazit v našich lesích totiž nepřidává jen lepší chuť našim jídlům, ono má také pozitivní vliv na naše zdraví. Asi nejznámější je jeho dobrý vliv na krevní tlak.
Větry čili lidově prdy, jsou sice téma častých žertíků a vtípků, ale pokud někdo tímto problémem trpí, tak většinou se stydlivě jakýmkoliv zmínkám o bzdění vyhýbá. A okolí pro změnu dělá, že o ničem neví, případně nic necítí. Při tom jde o věc, která někdy může být i příznakem závažnějších zdravotních problémů, při kterých bychom již měli navštívit lékaře.
Lichořeřišnice je u nás vlastně hostem. Pochází z Jižní Ameriky a do jiných částí světa, v tom i do Evropy, se dostala teprve až po objevení Nového světa Kolumbem. Rostlina se nejdříve využívala jen jako ozdoba zahrad a skleníků, ale brzy se začalo proslýchat, že její účinky mají blahodárný vliv na lidské zdraví. A tak se to začalo zkoušet a zjistilo se, že peruánští indiáni mají naprostou pravdu, lichořeřišnice léčí.