Zázvorová voda je chutný a zároven zdraví prospěšný nápoj. Její pravidelná konzumace dokáže posílit celkovou obranyschopnost organismu a také může pomoci při hubnutí. Připrava vody se zázvorem je velmi jednoduchá. Zvládne ji i ten, kdo s vařením nebo výrobou domácích léčivých přípravků nemá žádné zkušenosti. Můžeme využít jak čerstvý oddenek tak i sušené koření, které jsou v našich obchodech dostupné celoročně. A o všech hlavních účincích spolu se třemi recepty na přípravu se dočteme na následujících řádcích.
Slovo oxymel není zatím v české kotlině příliš známé. Přitom se jedná o velmi starý kvalitní přírodní lék, jehož původ můžeme vysledovat až do antického Řecka. Dohledáme ho i ve středověkých a renesančních lékopisech, takže je jasné, že dříve se běžně užíval i v naší krásné zemi. Zjednodušeně řečeno se jedná o směs jablečného octa s medem, kterou podáváme pro posílení imunity a také jako lék na chřipku a různá virová onemocnění. Nejvíce ho využijeme na podzim a v zimě, ale obecně neuškodí ho mít po ruce celý rok.
Před téměř sto padesáti lety bylinkář Aw Chu Kin namíchal v barmském Rangúnu mastičku, kterou si místní obyvatelé velmi rychle oblíbili. Když zemřel, jeho synové se přestěhovali do Singapuru a tam pokračovali v prodeji zázračného léčiva, které se z obchodních i prestižních důvodů rozhodli nazvat tygří mast. Tygr na Dálném východě symbolizuje sílu, odvahu a vitalitu. A sílu i účinnost tomuto exotickému mazání rozhodně nemůžeme upřít.
Název tymiánu pochází z řeckého slova thyme, které znamená dezinfikovat či vykuřovat. Jednoznačně to ukazuje, že už v antických dobách lidé velmi dobře věděli o léčivých vlastnostech této nenápadné bylinky. U nás se tymián neboli mateřídouška využívá jako léčivá bylina hlavně pro přípravu různých čajů, nálevů, sirupů a mastí.* Ale nejvíce účinných látek z něj dostaneme jen pokud si připravíme tymiánovou tinkturu.
Při domácí léčbě prováděné podle tradičních doporučení našich babiček a prababiček se většinou využívají bylinky a věci, které jsou běžně dostupné v téměř každé domácnosti. Jednou z nich je například olej, bez něhož se neobejde asi žádná kuchyně. Ten bývá součástí různých léčivých směsí a mastí, ale při některých zdravotních problémech ho lze využít přímo.
Podle Světové zdravotnické organizace je deprese čtvrtým nejzávažnějším zdravotním problémem dnešní doby, kterým trpí přibližně deset procent populace. Špatnou náladu mívá občas každý, jenže deprese není pouze o náladě, ale o celkové psychické kondici, která se následně odráží i na fyzickém zdraví. Na rozptýlení chmur nabízí farmaceuti stovky či možná tisíce různých přípravků, ale ani v tomto případě příroda nezůstává pozadu. Proti depresím a špatné náladě si můžeme doma vyrobit ovesné kapky.
Třezalku lidstvo zná přinejmenším již několik tisíciletí. Zajímavých vlastností této léčivé byliny si všimli v antickém světě, kde ji využívali jak k léčbě, tak i k různým mystickým obřadům. Dnes se v medicíně používá také. Obzvlášť populární je třezalkový olej, kterým lze například léčit ploténky nebo popáleniny. Tento lék si navíc můžeme celkem jednoduše vyrobit sami doma.
Většina lidí si pod slovem modřín představí jediný opadavý jehličnan, jehož dřevo se používá v nábytkářství, podlahářství a ve stavebnictví. O nějakém dalším využití tohoto stromu se u nás moc neví. Trochu jiná situace je na severoamerickém kontinentu. Indiáni využívali modřín nejen jako zdroj dřeva, ale zajímali se i o jeho léčivé účinky. K tomuto účelu používali pryskyřici, ze které vyráběli léky proti kašli, bolesti krku a obklady na otoky i podlitiny. Vědce jejich zkušenosti zaujaly a proto začali zkoumat, jestli je na modřínu opravdu něco zajímavého. A zjistili, že ano. Obsahuje látku, která se jmenuje galactoarabinan. Tu nyní využívá farmaceutický i kosmetický průmysl. Pro domácí využití je čistá smůla trochu nepraktická. Proto je ji lepší zpracovat na modřínový olej nebo tinkturu.