Příprava trnkového likéru je zajímavým a chutným způsobem, jak získat a zakonzervovat léčivé vlastnosti tohoto ovoce. Nápoj používaný k domácí léčbě pomáhá při zánětech dutiny ústní i krku, zmírňuje žaludeční problémy a také může pomoci zlepšit fungování oběhového systému. Recept není nějak náročný, jen vyžaduje trochu trpělivosti. Ale výsledek určitě stojí za to.
Bobule hlohu neboli hložinky můžeme sklízet od září až do listopadu. Ovoce má příjemnou lehce nasládlou a mírně trpkou chuť. Ještě více sladkosti nabírají po přemrznutí, ale pak se už nehodí například na sušení. Pokud je zpracováváme tepelně na marmeládu nebo na sirup, tak přemrzlé plody nevadí, ale podle léčitelů více zdraví prospěšných látek získáme z ovoce, které jsme sebrali ještě před příchodem prvních mrazíků.
Rýmovník citronový, latinsky Plectranthus amboinicus je docela nenápadná rostlina, příbuzná s našimi hluchavkami, která se čím dál tím častěji objevuje v českých domácnostech. Lidé ho pěstují jako přírodní repelent, který docela úspěšně odrazuje hmyzí návštěvníky před návštěvou našich domácností, koření, které dokáže velmi příjemně obohatit chuť mnoha pokrmů a také pro jeho léčivé účinky. Konec konců i český název této exotické rostliny docela jasně naznačuje, k čemu se asi u nás obvykle používá. Při léčbě rýmy můžeme sáhnout po jejích čerstvých lístečcích, ale rozhodně stojí za to mít po ruce i domácí rýmovníkový sirup.
Kaštany ve většině lidí vyvolávají velmi pozitivní myšlenky. Ruku na srdce, kdo z nás si na podzim jen tak nezvedl jeden či dva krásně lesklé hladké plody jírovce a nedržel je chvilku v ruce nebo nepřinesl domů. Doma z nich samozřejmě můžeme vyrobit zvířátka a panáčky pro potěšení našich ratolestí a nebo můžeme sáhnout do receptářů našich babiček. Ty plody kaštanů zpracovávaly na různé léčivé přípravky. Jedním z nich je kaštanová tinktura, kterou se často považuje za jeden z nejúčinnějších domácích léků na různé bolesti a proti křečovým žilám.
Sušené plody pimentovníku pravého zná většina lidí pod názvem nové koření. Spolu s bobkovým listem a pepřem jsou nedílnou součástí nepřeberného množství receptů české i světové kuchyně. Ale využít je lze nejen při vaření. Nové koření obsahuje také velké množství zdraví prospěšných látek, které našly široké využití jak v lidové medicíně tak i v kosmetickém průmyslu. V domácích podmínkách můžeme jednoduše vyrobit například tinkturu z nového koření, která je vhodná proti bolestem nebo na trávení.
Léčivé vlastnosti třezalky lidstvo využívá už od nepaměti. Podle některých legend tato bylina vyrostla na místě, kde upadla setnutá hlava Jana Křtitele, podle dalších se objevila na půdě, kterou smáčela krev z probodeného boku Ježíše Krista. Ve skutečnosti informace o využívání třezalky k léčebným účelům jsou ještě staršího data. Například Mithridatés VI. zvaný též Eupatór Dionýsos tuto bylinku přidával do theriaku, který byl dlouhou dobu považován za všelék či univerzální protijed a jehož složení později inspirovalo tzv. švédské kapky. V domácích podmínkách se nejčastěji využívá třezalkový čaj, olej nebo tinktura. S receptem na poslední zmíněné léčivo se seznámíme na následujících řádcích.
Olej vyrobený z bezových květů pomáhá při bolestech kloubů, nachlazení a také při potížích s trávicí soustavou. Využití najede také při domácích masážích. Připravitř ho můžeme dvěma způsoby, jeden recept využije čerstvé květy, které následně macerujeme za studena. V druhém receptu zase použijeme bezový květ sušený a olejový extrakt získáme louhováním účinných látek v teplé lázni.
Slovo artyčok většině lidí v naší zemi sice mlhavě něco říká, ale už jen relativně málokdo si pod tímto názvem představí cosi konkrétnějšího. Jedná se o delikatesu rozšířenou ve středomořské kuchyni, která vzhledem sice trochu připomíná bodlák. Její chuť můžeme bez uzardění v klidu porovnat s takovou lahůdkou, jako je chřest. Ale pouze kvůli kulinárním vlastnostem by se artyčok na tyto stránky nedostal. Je zajímavý i ze zdravotního hlediska. Obsahuje spoustu prospěšných látek, které mimo jiné pozitivně působí na játra, zlepšují metabolismus, regulují cholesterol nebo urychlují hubnutí. Výtažky z artyčoku se přidávají do potravinových doplňků se silymarinem, které se doporučují na zlepšení funkce jater (obvykle se kombinuje s ostropestřcem a pampeliškou). V domácích podmínkách si k léčebným účelům můžeme snadno připravit z artyčoku čaj nebo šťávu.
Zázvorová voda je chutný a zároven zdraví prospěšný nápoj. Její pravidelná konzumace dokáže posílit celkovou obranyschopnost organismu a také může pomoci při hubnutí. Připrava vody se zázvorem je velmi jednoduchá. Zvládne ji i ten, kdo s vařením nebo výrobou domácích léčivých přípravků nemá žádné zkušenosti. Můžeme využít jak čerstvý oddenek tak i sušené koření, které jsou v našich obchodech dostupné celoročně. A o všech hlavních účincích spolu se třemi recepty na přípravu se dočteme na následujících řádcích.
Řepík lékařský (latinsky Agrimonia eupatoria) lidově zvaný bič boží je trochu pozapomenutá, ale přitom velmi účinná léčivá bylina. Doložená historie jeho používání sahá až do dob antického Řecka. Podle legend jeho účinky objevil král Mithridatés Pontský (neboli Eupator), po němž rostlina nese i své latinské jméno. Řepík mu údajně vyléčil nemocná játra a tím ho zachránil před smrtí. V antice a středověku bylinu lékaři doporučovali právě na jaterní potíže, pro lepší trávení či posílení a očistu organismu. Předepisovalo se ho na různé kožní problémy – do odvaru z řepíku se dokonce namáčely obklady přikládané na zranění způsobená kulkou z muškety či hadí uštknutí. Zpěváci, herci a řečníci ho pravidelně využívali jako kloktadlo při bolestech v krku a problémech s hlasivkami. Pro domácí léčbu se nejčastěji připravuje odvar z byliny neboli řepíkový čaj.
Maliník patří k nejoblíbenějším ovocným keřům v celé Střední Evropě. Všichni znají skvělou chuť jeho plodů, na kterých si podle typu odrůdy můžeme pochutnávat od června až do října. Ovoce je výborné a navíc má i léčivé účinky, ale to druhé ještě více platí o malinovém listí. Listy malin patří mezi tradiční léky již od nepaměti. V naprosté většině případů se z čerstvých i sušených připravuje čaj, jehož účinky se dají ještě vylepšit fermentací.
Rozmarýn (latinsky Rosmarinus officinalis), rostlina původně pocházející ze středomořského regionu, se postupně rozšířil do celého světa. V čerstvé i sušené podobě odehrává velmi významnou roli v kuchyni. Od nepaměti se také využíval v kosmetice a domácím lékařství. Velmi často se z něj připravovala rozmarýnová tinktura, s jejímiž účinky a receptem na přípravu se seznámíme na následujících řádcích.
O tom, že je česnek zdravý, nepochybuje asi nikdo. Pouhý stroužek denně výrazně pomůže posílit naši imunitu nebo v případě různých chřipek a nachlazení může účinkovat jako skvělý lék. Ne nadarmo se mu občas říká přírodní antibiotikum. Bohužel má jednu vadu. Tou je velmi intenzivní vůně a chuť, které jsou pro některé lidi nepřekonatelnou bariérou. Pokud chceme využít léčivé schopnosti této cibuloviny a přitom zmenšit část negativních prožitků spojených s její konzumací, můžeme si doma připravit zdravý česnekový čaj.
Slovo oxymel není zatím v české kotlině příliš známé. Přitom se jedná o velmi starý kvalitní přírodní lék, jehož původ můžeme vysledovat až do antického Řecka. Dohledáme ho i ve středověkých a renesančních lékopisech, takže je jasné, že dříve se běžně užíval i v naší krásné zemi. Zjednodušeně řečeno se jedná o směs jablečného octa s medem, kterou podáváme pro posílení imunity a také jako lék na chřipku a různá virová onemocnění. Nejvíce ho využijeme na podzim a v zimě, ale obecně neuškodí ho mít po ruce celý rok.
Třešňové stopky většina lidí bez přemýšlení vyhazuje. Přeci je to normální odpad, tak jaképak cavyky. Odpadkový koš nebo kompost je pro ně nejlepší místo. Chyba lávky. Obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, které můžeme s velkým úspěchem využít v domácí lékárničce. A při dnešních cenách třešní je rozumné z celkem drahého nákupu vytěžit opravdu maximum.
Za svou zajímavou barvu a mnoho zdraví prospěšných vlastností vděčí cibule antokyanům. Jejich barva závisí na prostředí. V kyselém jsou červené, v neutrálním fialové a v zásaditém modré. Tyto přírodní flavonoidy se využívají i v potravinářském, kosmetickém a samozřejmě i ve farmaceutickém průmyslu. Ale červená cibule nejsou pouze antokyany, obsahuje i mnoho dalších vitamínů a minerálů, které jsou pro zdravý život nezbytné. Léčivé látky z cibule můžeme koncentrovat a následně využít v domácí tinktuře.
Bobkový list neboli sušené listy vavřínu vznešeného našel díky svým zajímavým vlastnostem využití nejen v kuchyni. Stále častěji se s ním můžeme setkat i v našich lékárničkách, kde po letech zažívá znovu jistou renesanci. Mezi klasické přírodní léky patří sirup z bobkového listu, který se používá proti kašli a nebo vavřínový olej. Ten druhý můžeme koupit i v obchodech s bylinkovými léčivy, ale lze ho také celkem snadno připravit doma. Stačí mít jen chuť a trochu trpělivosti. Potřebné suroviny seženeme snadno v každých potravinách.
S rostoucím výskytem infikovaných klíšťat roste i zájem o informace, jestli existuje možnost přírodní léčby nemocí, které tito nepříjemní paraziti způsobují. Smutnou zprávou je, že bohužel nějaký dokonalý přípravek, o kterém by moderní medicína nevěděla a který by nás dokázal zbavit problémů s infekcí, neexistuje. Ale to neznamená, že jsme v boji s boreliozou odkázáni pouze na antibiotika. Například taková štětka lesní, či přesněji tinktura nebo čaj z této byliny, nám může s léčbou onemocnění trochu pomoci.
Černý bez se ve středoevropském regionu využíval jako léčivo již od středověku. Rozbor jeho účinků můžeme například najít ve spisu Anatomia Sambuci slavného německého lékaře Martina Blochwiche z první poloviny sedmnáctého století. Na bez nedaly dopustit ani naše prabáby, které si vždy v červnu nasušily dostatečné množství květu do zásoby, aby jim vydržel až do další sezóny. Jejich moudrostí se můžeme řídit i my.
Lipový květ je jednou z nejčastěji využívaných přírodních léčivých surovin v Evropě. Už od starověku se ze sušené i čerstvé drogy připravuje čaj doporučovaný při mnoha zdravotních problémech. Má uklidňující účinky, přináší úlevu při nachlazení, chřipce, ledvinových potížích a může působit jako prevence proti vzniku srdečních onemocnění. Ale část léčitelů místo nálevu doporučuje raději užívat lipovou tinkturu, která má výrazně silnější účinky a vyšší obsah zdraví prospěšných látek.