Domácí léky na zánět dutiny ústní

Zánět dutiny ústní se hlavně projevuje různými boláky, afty či vřídky, které se objeví na naší sliznici. Léčiv, které tento problém řeší je v dnešní době nepřeberné množství, ale trochu se zapomíná na přírodní medicínu, která i pro tento neduh nabízí svá řešení. Nezapomínejme, že i používání bylinek bychom měli konzultovat se svým lékařem, abychom se vyhnuli případným nežádoucím účinkům.

Velkým pomocníkem byl při tomto onemocnění řepík lékařský. Podával se při všech zánětech dutiny ústní a krku, čili i například při  častých a nepříjemných angínách. Navíc byli doporučován těm, kteří musí při práci hodně mluvit, čili například učitelům nebo těm, kteří hodně zpívají, čili samozřejmě … zpěvákům. Sbírá se od června do srpna a suší v teplotách do čtyřiceti stupňů. Příprava domácího léku z řepíku je velmi jednoduchá, stačí nám nasypat do většího hrnku jednu lžíci sušené drogy, zalít ji čtvrt litrem vody a nechat pět minut louhovat. Poté tekutinu přecedíme a kloktáme. Léčení opakujeme několikrát denně.

Podobně účinná jako řepík a chuťově asi výrazně přijatelnější je šalvěj lékařská. Ta byla využívána již v antických dobách, kdy se touto bylinou léčili Řekové a Římané. Aplikovala se dokonce i při hadích uštknutích. Podle středověké arabské medicíny navíc tato rostlina prodlužovala život. Kromě zánětů (používá se také při problémech různých s pokožkou) je prospěšná i při horším trávení, bojuje proti únavě a pomáhá při depresích. Listy sušíme v teplotách do třiceti pěti stupňů. Příprava je velmi jednoduchá, postupujeme stejně jako u řepíku lékařského. Čili vezmeme vrchovatou lžičku usušené bylinky, zalijeme ji vroucí vodou, necháme chvíli louhovat a po přecezení a mírném vychladnutí pravidelně kloktáme.

A třetí zajímavý pomocník může být ořešák královský. Je pro nás zdrojem nejen vlašských ořechů, ale můžeme využívat i jeho listy k různým účelům. Nás samozřejmě zajímá zánět dutiny ústní, který pomáhají léčit díky svým antibakteriálním účinkům, ale užitečné jsou také při problémech s lupy nebo při vypadávání vlasů. Sklízíme je na konci června a začátku července, sušíme ve vzdušné ale tmavější místnosti při teplotách nepřekračujících čtyřicet stupňů. Podává se také stejným způsobem jako šalvěj nebo řepík, občas je doporučeno dávku drogy zdvojnásobit. Ale tady hodně záleží na tom, co jsme schopni chuťově snést.