Hluchavka bílá z dálky na první pohled vypadá jako kopřiva, ale rozhodně to kopřiva není. Stačí si ji prohlédnout pečlivěji a hned zjistíme, že ji zdobí nenápadné bílé či lehce nažloutlé kvítky. A když na ni sáhneme, tak nás nežahne. Na druhou stranu i hluchavka bílá je stejně jako „nepříbuzná“ kopřiva léčivou bylinou s velmi zajímavými účinky.
První, kdo popsal léčivé účinky hluchavky bílé byl pravděpodobně Pedanius Dioscorides, řecký lékař z prvního století našeho letopočtu, který sloužil v armádě neblaze proslulého císaře Nera. Ve svém herbáři ji má i Adam Lonitzer a samozřejmě nezapomněl na ni ani slavný Pietro Andrea Mattioli. Tato bylina obsahuje flavonoidy, slizové látky, třísloviny, biogenní aminy a také minerály jako například železo, křemík, vápník a zinek. V lidovém léčitelství se bílá hluchavka používala při různých „ženských problémech“ – doporučovala se při silné a bolestivé menstruaci, krvácení z dělohy a zánětech. Pomáhá léčit různá zranění, akné, hemeroidy či vřídky, má močopudné účinky, tudíž se hodí při různých problémech s ledvinami a močovou soustavou obecně. Také je velmi dobrým pomocníkem při suchém kašli a obecně se podává při nemocech horních cest dýchacích. Účinky hluchavky bílé můžeme snadno vyzkoušet i doma, dá se z ní připravit různé zajímavé domácí léky či léčebné směsi.
Z deseti lžic na prášek rozdrcených květů hluchavky bílé, čtyř lžic měsíčku a tří sklenic panenského olivového oleje, můžeme vyrobit léčivý olejíček. Byliny zalijeme „olivákem,“ velmi opatrně ohřejeme, ale neuvedeme do varu a odložíme přikryté na noc. Druhý den všechno přecedíme do tmavé lahve a uskladníme na chladnějším místě. Směs léčí podrážděnou pokožku, hodí se na spáleniny od sluníčka, má hydratační, vyživující a protizánětlivé vlastnosti. Lze ji použít také na vlasy.
Pokud nás trápí vysušený a podrážděný krk, můžeme si připravit speciální mléko. Dvě lžičky sušeného květu hluchavky zalijeme vařící sklenicí mléka a pod pokličkou necháme louhovat asi patnáct minut. Tekutinu pak přecedíme a necháme ještě trochu vychladnout. Když je teplá, ale už ne horká, vmícháme do ní ještě přibližně lžičku medu – nejlepší je v tomto případě lesní nebo lipový, ale i jiné kvalitní mohou splnit svou roli.
Při zánětech vaječníků, dělohy či příliš silné menstruaci se ze směsi bylin, v nichž byla obsažena i hluchavka bílá, podával léčivý čaj. Budeme potřebovat po dvou dílech jetele, hluchavky a meduňky a po jednom dílu řebříčku a kopřivy. Všechno pečlivě promícháme a dáme do čisté a suché sklenice, kterou zavíčkujeme a uskladníme v nějakém tmavém místě. Čaj pak připravujeme podle potřeby, poměr je jedna lžíce směsi na sklenici vařící vody. Doporučuje se podávat třikrát denně.
Pozor, léčivé účinky hluchavky uznává i klasická medicína, ale při každé nemoci bychom měli nejdříve zajít za odborníkem, se kterým probereme přímo náš konkrétní případ. Někdy se stane, že léčivé látky z byliny mohou narušit působení jiných léků, které aktuálně užíváme.