V dnešní době většina lidí na horečku reaguje zbytečně hystericky. Jen se teploměr pohne nad třicet sedm stupňů, už se začínáme cpát různými volně dostupnými léky, které ji mají zase srazit někam dolů. A to je chyba. Už v antice Hippokrates o horečce s mírnou nadsázkou říkal, že se jedná o lék, díky kterému si poradí s každou nemocí. Jeho názor moderní věda potvrzuje.
Samozřejmě horečku v žádném případě nesmíme podceňovat a ignorovat. To by mohlo mít ještě horší následky než její zbytečné srážení. Vždy je známkou, že je v organismu něco v nepořádku a že naše tělo začíná bojovat s onemocněním. Reagovat ihned musíme v situaci, kdy je příliš vysoká a také pokud po dobu dvou dnů vůbec neustupuje. V obou případech to není jen o samoléčbě, měli bychom vše konzultovat i s lékařem, který určí přesnou diagnózu.
Normální tělesná teplota se pohybuje mezi 36,5 a 37,2 stupni (když měříme dítěti v zadečku, tak může být přibližně o půl stupně vyšší a ještě stále je to v pořádku). Během dne různě kolísá, nejnižší je obvykle po půlnoci, růst začíná přibližně po třetí hodině odpoledne. Ale je to záležitost hodně individuální – lidé, kteří mají hodně náročnou práci a nebo se často stresují, mohou mít ve chvíli napětí teplotu kolem 37,6 stupňů a vše je přitom s jejich zdravím v pořádku. O horečce bychom měli začít mluvit až v případě, když si během dne naměříme přes 38 stupňů a nebo večer máme 38,5. Ale i to je celkem v normě. Je to známka, že náš organismus bojuje a boj zatím zvládá (zvláště pokud se jedná o první den nemoci). Zbystřit bychom měli ve chvíli, kdy teploměr hned napoprvé začne ukazovat více než 39 stupňů a u 40 raději bez jakéhokoliv váhání vyhledáváme pomoc odborníka nebo voláme pohotovost.
Pokud horečku máme jen krátce a nebo není nežádoucím doprovodným jevem nějakého jiného onemocnění či zranění, nikdy nezapomínejme na fakt, že je to jeden ze způsobů, jak naše tělo začíná válčit s nemocí. Růst teploty znamená zrychlení metabolismu a tím pádem i vylučování různých škodlivých látek z našeho těla (ledviny, játra a také plíce či kůže jedou na plné obrátky a snaží se nás očistit) – tady je ale i háček, kdy příliš vysoká teplota je smrtelná, protože celý organismus najednou „nestíhá“. Mírná horečka také povzbuzuje buňky imunitního systému, které pak lépe bojují s viry a bakteriemi. Navíc zlepšuje prokrvení tkáně a tím pádem urychluje přístup léčivých látek k postiženému místu. Vědci také zkoumají změnu hladin železa a zinku v krvi, ke kterým dochází při mírně zvýšené teplotě. Je velmi pravděpodobné, že tento stav pak zpomaluje množení bakterií.