Houba Jidášovo ucho

S biblickou legendou o Jidáši Iškariotském jsou spojeny tři stromy – osika, zmarilka a také bez. Na tom posledním vyrůstá zvláštní houba Boltcovitka bezová, která si díky svému tvaru a místu výskytu vysloužila lidový název Jidášovo ucho. Patří do čeledi Auriculariaceae, která je velmi oblíbená na Dálném východě a občas se jí také říká čínské smrže.

Jidášovo ucho znali a sbírali milovníci čínské kuchyně, protože přes dlouhá léta bylo u nás de facto jedinou dostupnou houbou z čeledi Boltcovitkovitých.  Při procházkách do lesů a parků věnovali zvýšenou pozornost nejen bezům, ale i akátům, bukům či vrbám, na kterých ucho roste také. Naprostá většina sběru končila na talířích. S postupem času a rozvojem moderní medicíny se totiž mírně pozapomnělo, že Boltcovitka bezová patří mezi tradiční léčivky. Její vlastnosti využívali nejen v Číně, kde se doporučovala jako přípravek proti hemeroidům, ale i ve středověké Evropě. Tam se z Jidášova ucha připravovaly již ve dvanáctém století různé obklady při zánětech očí a krku a o sedm set let později je zpracovával kosmetický průmysl a vyráběl z nich mimo jiné krémy proti vráskám.

Sto gramů čerstvého jidášova ucha má přibližně čtyři kalorie, což z něj dělá jednu z nejméně kalorických hub. Ve sto gramech sušené houby najdeme přibližně šedesát osm procent sacharidů,  sedmnáct procent bílkovin,  šest procent různých minerálů  (z nichž je nejvíce zastoupen draslík a vápník i když najdeme zde i stopové množství hořčíku, křemíku, sodíku a fosforu), pět procent vlákniny a zhruba jedno procento tuků. Obsahuje také antioxidanty, které tělu pomáhají v boji s volnými radikály a mohou působit jako prevence proti rakovině. Západní i východní tradiční medicína Jidášovo ucho doporučuje i v dnešní době. Mělo by pomáhat při potížích s hemeroidy, bolestech břicha, srdce i zubů, snižovat krevní tlak, posilovat imunitu, zlepšovat kvalitu pleti, nehtů a vlasů.

Pokud nás trápí vysoký tlak, můžeme namočit tři gramy sušeného Jidášova ucha do půl litru vody a nechat louhovat celou noc. Druhý den je vaříme pod pokličkou na menším plaménku přibližně půl druhé hodiny. Podáváme jeden a půl šálku studené a medem oslazené medicíny před spaním. Na krvácející hemeroidy si zase připravíme odvar tak, že sedm a půl gramu  houby utřeme či rozdrtíme s přibližně deseti gramy cukru, zalijeme půl litrem vody a vaříme dvě hodiny. Vzniklou tekutinu vypijeme nadvakrát. A pokud si z lesa přineseme čerstvé Jidášovo ucho a zároveň nás přepadnou nějaké bolesti žaludku, můžeme hodinu povařit osm hub zase v půl litru vody a neslazenou tekutinu vypijeme ve dvou dávkách.