Krevety různých velikostí patří celosvětově k nejpopulárnějším mořským plodům. I v České republice jsou stále oblíbenější, i když stále existuje velká skupina lidí, která tuto pochoutku odmítá. A je to celkem škoda. Tito korýši totiž nenabízí jen velmi zajímavou a lahodnou chuť, ale navíc mohou prospět i našemu zdraví.
Co se skrývá v krevetě
Menší krevety jsou výtečným zdrojem snadno stravitelné bílkoviny, která tvoří přibližně pětinu jejich váhy. Mají nízký obsah tuku a také málo kalorií. Jsou dobrým zdrojem kobalaminu (vitamín B12) a niacinu (B3 nebo PP). Z vzácných stopových prvků je velmi zajímavý obsah jódu, selenu, fluoru a vápníku, v menším množství v krevetách najdeme i železo, hořčík a zinek. Pokud bychom na nich měli hledat nějakou vadu, tak je to relativně vyšší obsah cholesterolu. Ale ten můžeme velmi snadno ovlivnit způsobem přípravy. Stačí při vaření používat olivový olej nebo česnek nebo cibuli, které jeho vliv na lidský organismus výrazně redukují.
Jak vybírat krevety
Jestliže si vybíráme mražené mořské plody, řídíme se datem spotřeby a kupujeme je raději jen tam, kde věříme, že nedošlo průběžně k jejich rozmrazení a následnému zmrazení. Také by neměly být pokryté příliš tlustou nebo dokonce neprůhlednou vrstvou ledu. U čerstvých nebo chlazených je při výběru nejdůležitějším pomocníkem náš nos. Jejich příjemná a jemná vůně by měla připomínat moře a řasy. Pokud v ní cítíme nějaký ostrý a nepříjemný zápach připomínající čpavek (nebo příliš silnou vůni rybiny), raději je kupme někde jinde. Případně můžeme počkat do následujícího dne, jestli jim nepřivezou znovu čerstvé. Krunýř by měl být lesklý, neporušený i pevný a neměl by lepit. Zbarvení musí odpovídat druhu, neměly by se na něm objevovat různé nepravidelné černé skvrny. Čerstvé krevety mají lesklé a relativně velké oči.
Trvanlivost a příprava
U mrazených krevet si trvanlivost přečteme na obalu. Pak už jen musíme pohlídat, aby nám po cestě domů nerozmrzly. V takovém případě bychom je museli spotřebovat přibližně do dvou dnů. Dva dny je také maximum, které musíme z chuťových i zdravotních důvodů dodržet u krevet čerstvých nebo chlazených, i když někteří odborníci doporučují je jíst ihned a neskladovat ani den. Receptů na přípravu je nepřeberné množství, obecně bychom je neměli příliš moc rozvařovat nebo dlouho smažit či zapékat. Velmi krátká úprava stačí u většiny mrazených (ty necháme předtím pomalu rozmrazit v lednici), které se převážně prodávají už předvařené (tomu také vděčí za svou barvu). U neloupaných krevet odtrhneme hlavičku*, poté sloupneme krunýř a ještě u hlavičky najdeme střívko, které trhnutím odstraníme a začneme je tepelně zpracovávat. Případně je můžeme uvařit ve skořápce a pak teprve loupat. Pokud se nám nepodaří střívko vytrhnout, můžeme krevetu na hřbetu jemně naříznout a střevo vypláchnout nebo vydloubnout. Většinou se korýšům nechává ocásek. Na talíři vypadají estetičtěji a navíc je pak můžeme za něj držet.
Recepty
Nejjednodušeji si krevety připravíme tak, že oloupané korýše ochutíme solí, pepřem a citronem a hodíme s trochou česneku na rozpálený olej nebo přepuštěné máslo. Po přibližně třech minutách promíchávání budou hotové. Tento základ můžeme různě obohacovat. Například k nim přilijeme trochu vína a po odpaření ještě vmícháme smetanu a podáváme s těstovinami. Fantazii se tady meze nekladou. Velmi oblíbený je také krevetový koktejl, který zjednodušeně připravíme z krevet vařených přibližně pět minut v osolené vodě. Ty pak smícháme s majonézou, kořením a různou zeleninou a nebo jen je ochucené i s majonézou (někdy se přidává i trocha kečupu) rozložíme na list čerstvého salátu s kouskem opečeného světlého pečiva.
*hlavičky a krunýře nemusíme vyhazovat. Často se přidávají k různým rybím vývarům a polévkám.