Květák, na rozdíl od jiné zeleniny, má u českých strávníků velmi dobrou pověst. Obalené a následně osmažené růžičky má rád v naší zemi skoro každý. O něco méně fanoušků má takzvaný mozeček či polévka, ale v porovnání s jinou zeleninou je na tom květák i u velké části takzvaných čistých masožroutů opravdu skvěle. A to je dobře. Častou konzumací květáku nelahodíme jen chuťovým buňkám, ale pomáháme i svému zdraví.
Bojovník proti rakovině
Květák je velmi dobrým zdrojem sulforafanu a indol-3-karbinolu. Podle mnoha různých vědeckých výzkumů obě tyto látky mají schopnost bojovat proti jedné z nejzákeřnějších chorob moderní doby. Například sulforafan uměl u zvířat přibrzdit vznik i rozvoj nádoru prsu a podle některých testů to vypadá, že tato látka dokáže nádorové buňky i likvidovat. Působení sulforafanu se neomezuje pouze na karcinomy. Podle výzkumů, jejichž výsledky publikoval v roce 2012 American Journal of Hypertension, tato látka také pozitivně ovlivňuje činnost ledvin a oběhové soustavy. Indol-3-karbinol (používá se pro něj zkratka I3C) zpomaluje růst nádorového bujení a urychluje odstraňování karcinogenů z organismu. Podle některých výzkumů také zlepšuje reakci organismu na léčbu a může snižovat lékovou rezistenci.
Dobré trávení a spousta céčka
Sklenička vařeného květáku tělu dodá přibližně pětinu vlákniny, kterou naše tělo potřebuje pro správné fungování trávicí soustavy a očištění organismu z různých škodlivých či nestravitelných látek. Ale není to jen o vláknině. Glucoraphanin, který se následně v našem organismu přetváří na výše zmíněný sulforafan, hned po zkonzumování a ještě před strávením chrání stěnu žaludku i trávicí soustavy. Podle některých vědců tak nejen přispívá k lepšímu trávení, ale navíc dokáže nás bránit před Helicobacterem pylori, který je zodpovědný za vznik žaludečních vředů a může dokonce vyvolat rakovinu. Stejná sklenička květáku (ideálně syrového nebo jen jemně povařeného na páře), organismu dodá sto procent potřebné dávky vitamínu C. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace je lepším zdrojem tzv. céčka (v poměru k množství) než většina často konzumovaného ovoce a zeleniny.