Stolice u kojenců a nemluvňat

O stolici miminek si rádi povídají všechny mladé maminky. Kolikrát kaká, jak nám kaká a jestli kaká a nebo nekaká a vlastně i co nám kaká. Občas to bývá i přehnané, zvláště pokud toto téma ovládne například sváteční oběd. Na druhou stranu, fascinace tématem naznačuje, že stolice u kojenců má opravdu velký význam. Na základě vzhledu „hovínek“ u nemluvňat navíc můžeme hlídat i zdravotní stav dítěte.

Miminka kakají několikrát denně. U kojenců krmených prsem to může být klidně i desetkrát a nejde o něco nepřirozeného, zvláště pokud nám hezky bobečkové tloustnou. S postupem času frekvence kakání klesá a kolem třetího měsíce je to přibližně jednou až dvakrát denně, čili podobně jako u dospělých. A také jsou miminka, které vyměšují méně často. I v takové situaci může být vše v pořádku, zvláště když vidíme, že tvorba bobku, mu nedělá nějaké velké problémy a výsledek vypadá „zdravě.“

První stolice u kojenců se nazývá smolka. Je to hustá, lepkavá a černá nebo tmavě zelená hmota, kterou mají všechna miminka přibližně do dvaceti čtyř hodin po narození – takže nejpravděpodobněji vše bude vyřešeno ještě v porodnici. Většinou váží padesát až sto gramů a to je také váha, která najednou bude dítku na pár dní chybět. „Normální hovínka“ se objevují přibližně kolem třetího dne (předtím můžeme pozorovat přechodnou stolici, která je efektem očišťování organismu od smolky). Jejich podoba může být různá, záleží na tom, jestli je dítě krmeno prsem a nebo pije mléko z lahve. Barva je převážně žlutá či zlatavá, může připomínat barvu hořčice. Občas jsou v ní malé hrudky, jindy má podobu kašičky. Má nakyslý zápach, který rozhodně nepřipomíná výsledek „práce“ na záchodě, jaký vytvářejí dospělí lidé. „Vůni“ pomáhá vytvářet kyselina mléčná obsažená v mateřském mléku. Pokud je stolice zelená či zelenkavá, tak zvláště v první fázi života dítěte se většinou jedná jen o efekt konzumace železa a nebo hypoalergenního mléka. Je nutno si jen hlídat, jestli se kojenec cítí dobře a vše by mělo být v naprostém pořádku.

U kojenců se ale může objevit i průjem. Měli bychom to poznat podle vzhledu stolice, ve které se může vyskytovat trocha krve nebo hnis, ale nejčastěji je tam hlen. V takové situaci bychom měli vyhledat dětského lékaře, který určí příčinu, kterou může být onemocnění, nevhodný jídelníček, ale také například alergie. Opakem průjmu je zácpa, která se projevuje nejen velkým úsilím u kakání, ale také výsledek činnosti je pevný a tvrdý. Většinou to neznamená nějaký závažný zdravotní problém, spíše bychom si měli hlídat, jestli dítko dostatečně pije nebo jestli není doma příliš suchý vzduch. Tento problém je trochu častější u dětí krmených umělými náhražkami mateřského mléka.

Pokud je poklad v pleně jen hodně řídký, bez dalších doprovodných znaků, ještě to nemusí znamenat něco fatálního. Ba naopak je to dosti přirozené v situaci, když je nemluvně kojeno prsem. Má to dvě příčiny. Jednou jsou vlastnosti mateřského mléka, které lépe pročišťuje organismus a druhou je lepší práce střev, které k činnosti povzbuzuje i svalová aktivita nutná k dobrému nakrmení z prsu. Dítě krmené z lahve má stolici trochu pevnější, zdravá barva může být žlutá až jemně nahnědlá. Tady je trošku těžké říci jednoznačnou podobu, někdy je výsledek trávení podobný jako u kojení, vše záleží od druhu umělého mléka, jaké kojenci podáváme a od jeho složení. U starších dětí, které přikrmujeme se mohou ve stolici objevit i kousky nestrávených potravin. Pro rodiče je to informace, že dítko buď ještě neumí dokonale rozkousat podávané jídlo a nebo jeho trávicí systém není ještě úplně rozvinutý a  ovoce či zelenina (nejčastější neznámý objekt v pleně) prochází žaludkem a střevy beze změny. V takovém případě můžeme podávat menší kousky krmě a nebo ji rozmačkávat vidličkou. Ovoce a zelenina mohou také přirozeně zabarvit bobeček, takže před panikařením popřemýšlejme, jestli mimčo nejedlo špenát (zelená), mrkev (oranžová), řepu (červená) nebo také banán, ze kterého můžeme pozorovat takové černé nitky či chuchvalce.

A kdy bychom měli okamžitě volat dětského lékaře? Je to vlastně jednoduché, vždy když se vzhled a konzistence stolice výrazně změní a neexistuje pro to jediná racionální příčina (jako například zabarvení způsobené nějakou potravinou). Také bychom si měli hlídat frekvenci kakání a to jak výrazně zvýšenou nebo sníženou, zvláště pokud je to doprovázeno i nechutenstvím a hlavně když nám dítě velmi málo pije. Také pokud se tam objeví doprovodné efekty průjmu, jak už byly uvedeny výše. V případě zácpy si hlavně hlídejme, jestli dítě nemá dlouhodobě hodně nafouklé a tvrdé bříško, jestli nezvrací, jak přibírá a také jestli se neobjevuje nechutenství či případně nějaká vyrážka na pokožce.