Opařeniny horkou vodou jsou úraz, který nejčastěji vzniká při vaření. Ohrožené jsou ale i děti, které například chtějí pomáhat rodičům v kuchyni a něco na sebe převrhnou nebo prostě stáhnou ze stolu s horkým jídlem ubrus. Pokud zasažená plocha kůže není příliš velká, léčba je relativně jednoduchá a může probíhat v domácích podmínkách. Vždy ale je nutno používat selský rozum a rozhodně pokud se nám cokoliv nezdá, měli bychom vyhledat lékaře (většinou takovým signálem bývají puchýře).
Dříve, pokud někdo doporučoval na spáleninu studenou vodu, tak byl většinou okolím brán za šílence a možná i nějakého sadistu, který tomu vůbec nerozumí. Ale doba postoupila, medicína taktéž a chlazení je považováno za jeden z nejúspěšnějších způsobů léčby opařenin. Je jen jeden základní požadavek, reagovat musíme okamžitě. Ránu nezkoumáme, „neobdivujeme,“ ale prostě ihned chladíme. Voda se považuje za nejlepší, ale spousta lidí nedá dopustit též na mléko a nebo na čaj (pokud chceme tyto babská moudra vyzkoušet, nesmíme ale vidět jakoukoliv otevřenou ránu, tam bychom riskovali více škod než užitku). Je samozřejmé, že i tyto alternativní tekutiny mají být také chladné. V chlazení pokračujeme dokud postižený cítí úlevu z tohoto postupu. Dáváme si jen pozor, abychom nezpůsobili podchlazení, což hrozí v případě, kdy je horkou vodou zasažena větší část kůže – ale v takových situacích opravdu raději hledejme hlavně doktora a postupujme podle jeho rad.
Poté bychom měli opařeninu velmi jemně, ale pečlivě, osušit. Ideální je sterilní gáza, kterou poté také ránu lehce ovážeme. Pozor, pokud se objeví puchýře, nepropichujeme je. To je situace kdy, jak už bylo zmíněno na začátku, bychom raději měli vyhledat lékaře, protože opařeniny vroucí vodou zasahují kůži opravdu hluboko. Suchý a čistý obvaz vyměňujeme minimálně jednou denně. A to je ze základní léčby zhruba vše, ochladit a pak udržovat relativně dobrý přístup čerstvého vzduchu, ale zároveň sterilní zábal (čili prodyšná gáza). Později při hojení, můžeme ještě vyzkoušet některé alternativní „urychlovací“ bylinkové postupy. Na nepoškozenou kůži se dá vyzkoušet měsíčková mast nebo různé krémy obsahující aloe vera a někteří radí použít obyčejný včelí med (od včelaře, ne ten kde vidíme nápis, že je i ze „zemí mimo EU“). Taktéž se dá před čerstvým převázáním opařeniny opláchnout postižené místo odvarem z heřmánku, černého bezu nebo z měsíčku. No a pokud si horkou vodou opaříme ne kůži, ale pusu (například při hltání vroucí polévky), tak nám nezbývá než chlazení, dokud nezmizí nepříjemný štípavý pocit. Občas se také doporučuje zmrzlina, ale ta musí být hladká, ideálně vanilková nebo smetanová – nesmí v ní být žádné „extra velké kousky čehokoliv.“ Případně je možné chladit pusu, nemile potrápenou vařící vodou, také heřmánkovým čajem a nebo odvarem z ostružinového listí.