Děti většinou velmi rády kreslí. Pro ně je to výtečná zábava a pro rodiče se dětský obrázek může stát zdrojem mnoha různých zajímavých informací. Prcek většinou neumí slovy přesně vyjádřit své názory i pocity, ale jeho kresba nám může napovědět, co se v malé hlavičce zrovna odehrává. Stačí, že ho poprosíme, aby nakreslil rodinu a budeme ho přitom pečlivě pozorovat.
Už první črty nám mohou leccos naznačit. Kluci ve většině případů začnou kreslit tatínka a holčičky maminku. Jedná se o vyjádření jejich identity a plné ztotožnění se s pohlavím. Jestliže to kreslí opačně, situace je složitější. U chlapců to převážně ukazuje na citlivější, méně „chlapáckou“, osobnost, pokud dívka začíná s kreslením tatínka, většinou bude průbojnější a tvrdší, než se od holčiček očekává. Ještě může nastat třetí situace, čili dítko začne malovat nejdřív sebe. Tam záležitost pohlaví roli nehraje, je to náznak, že náš potomek si myslí, že svět se točí jen kolem něj. U nejmenších dětí to je celkem normální a není proč se znepokojovat. U starších bychom měli zpozornět, a pomalu sledovat jestli naše ratolest není přehnaně egocentrická či dokonce sobecká.
Dále svou pozornost přesuneme na to, jak dítě kreslí. V ideálním případě by postavičky neměly být ani příliš velké ani příliš malé. Trpaslíčci namačkaní někam do rohu papíru naznačují, že se dítě pravděpodobně dost podceňuje a řeší nějaký problém. Obři načrtnutí přes celý papír zase mohou naznačovat, že dítě se snaží určité komplex kompenzovat přehnaným sebevědomím. Zajímavá je i tloušťka a délka čar, ze kterých se postavy kreslí. Drobné tenounké linky naznačují, že dítě je spíše citlivější, umí se vcítit do pocitů jiných lidí, ale zároveň ho nejedna věc dokáže velmi rozesmutnit. Tlusté rytí a rozmáchlé kresby naznačují sebevědomou osobnost, fyzickou a psychickou aktivitu, ale někdy se ta tímto způsobem malování skrývá i mírný problém pochopit jednání a motivy jiných lidí. Hodně přerušované linky mohou znamenat nerozhodnost.
Když už je obrázek hotov, podívejme se, jak blízko k sobě mají postavičky. Těm, kteří jsou k dítěti nejblíž, náš potomek věří nejvíce. Velmi silnou vazbu naznačuje i to, když se vzájemně drží za ruce. Pokud je někdo hodně odstrčený od skupiny, tak se jedná o osobu, ke které prcek nemá důvěru nebo se jí dokonce bojí. Ještě silnější je to v situaci, kdy dokonce stálý člen rodiny na obrázku úplně chybí. V určitém věku je relativně normální odsunutí sourozence, je to známka klasické žárlivosti nebo nějakých nedávných sporů. Jestliže je nějaká postava výrazně menší než ostatní, tak to naznačuje negativnější vztah, pokud je větší, tak se jedná o opak. Pokud je na obrázku celá rodina pohromadě až na dítě, tak to znamená, že se náš potomek cítí izolován, ignorován a má dojem, že ho rodina neakceptuje a nemiluje.