Všichni lidé mají sny, ale naprostá většina si z nich pamatuje jen minimum. Často v nás zůstává pouze takový nejasný pocit, že se nám něco hezkého nebo ošklivého zdálo, ale detaily mizí z paměti doslovně během pár vteřin po probuzení. Ale existuje několik doporučení, díky kterým si budeme sny pamatovat výrazně lépe.
Zájem
Vlastně už díky čtení těchto řádků a zájmu o dané téma se nám nejpravděpodobněji podaří uchovat sny v paměti v mnohem neporušenější podobě. Ačkoliv vědci stále nevědí úplně přesně, proč zapomínáme to, co se nám v noci zdálo, jedna z pravděpodobných teorií zní, že příčinou je nízký význam, jaký snům obecně přikládáme. Proto je mozek velmi rychle z paměti vytěsní. Tím, že se o ně začneme zajímat, se situace i chování mozku změní. Efekt můžeme ještě zesílit, když se tématu pamatování snů budeme věnovat těsně před spaním. Můžeme o něm číst, přemýšlet nebo si s někým popovídat.
Touha
Pro zapamatování snu je také velmi důležité naše nastavení. Pokud si budeme říkat, že se nám to stejně nepodaří a nebo že výsledky budou k ničemu, přání bude otcem myšlenky. Jestliže se ale nastavíme pozitivně, výsledky nás příjemně překvapí. Navíc sny jsou výtvorem našeho mozku, takže mu můžeme „přikázat“, aby si je zapamatoval. Nejlépe se nám to podaří, když si už v posteli těsně před usnutím budeme v duchu několikrát říkat, že si musíme zapamatovat všechno, co se nám bude zdát. Stačí přesvědčit sebe a tím se nám podaří přesvědčit i podvědomí.
Únava
Schopnost pamatovat si sny velmi ovlivní i fyzická a psychická kondice, v jaké si jdeme lehnout. A také v kolik hodin si jdeme lehnout. Sny si lépe zapamatujeme v situaci, kdy náš organismus nebojuje s nějakými extrémy a může se pohodlně a dostatečně vyspat. Výhodu mají v tomto případě lidé, kteří chodí pravidelně spát a vstávají v podobnou hodinu. Problémy se zapamatováváním snů mají většinou lidé, kteří si jdou lehnout polomrtví únavou a nebo jdou do postele hodně pozdě.
Buzení
Abychom si mohli dobře zapamatovat sen, potřebujeme nejen pohodu při spaní, ale také při vstávání. Nejvíce si v hlavě uchováváme, pokud se probudíme přirozeně, bez budíku. Sen z paměti vytěsní jakékoliv extrémní zvuky a stres, zvláště pokud přetrvávají delší dobu. Samozřejmě ne každý umí nebo má možnost vstávat jen podle biologických hodin. V takovém případě si musíme dát budík co nejblíž k ruce a naučit se probouzet už při prvním zazvonění. Oblíbené odložení vstávání o pět či deset minut do dalšího zvonění většinou zaručí, že si sen pamatovat nebudeme. Zvláště pokud to zopakujeme několikrát.
Vstávání
Probudit bychom se měli co nejrychleji. Ale pro pamatování snů je důležité, abychom nevstávali příliš zbrkle a nevytěsnili z hlavy sen důležitějšími záležitostmi. Je dobré ještě chvilku počkat se zavřenýma očima a pokusit se vybavit co nejvíce detailů, které se nám zdály. Opakování je matkou moudrosti, a pokud si vše připomeneme ihned po probuzení, je mnohem větší šance, že danou informaci mozek nezahodí jako zbytečnost.
Zapisování
Nechali jsme si to na konec, ale dá se říci, že se jedná o záležitost nejdůležitější. Nejlepším způsobem, jak si sny zapamatovat, je pravidelný návyk zapisování nočních prožitků hned pro probuzení do nějakého deníčku. Nemusíme vypisovat velké slohové práce – zvláště na začátku, když se teprve vše učíme. Velmi často stačí několik přesných obrázků, které doplníme větami popisujícími různé detaily či vzpomínky. Postupem času zjistíme, že jsme schopni zaznamenávat stále více a mnohem lépe si vše vybavujeme. Pokud ráno nemáme čas na větší tvorbu, zapišme si alespoň pár hesel, která sen nejlépe vystihnou. Podle možností se k nim později můžeme vrátit a doplnit je.
Pokud nám pamatování snů během prvních pár dní nebude vycházet úplně dokonale, nemá smysl se znechucovat. Cvik dělá mistra a stačí jen vytrvat. Navíc odměnou bude dobře procvičený mozek, který si mnohem lépe bude schopen vybavovat různé věci, které máme často na jazyku, ale nemůžeme si je přesně vzpomenout.