Měsíček lékařský by neměl chybět na žádné zahrádce. Jednak je to velmi hezká a voňavá květina, která nám určitě žádnou ostudu neudělá, ale hlavně má výtečné antibakteriální a protizánětlivé účinky. Pro domácí léčbu se nejčastěji vyrábí a využívá měsíčková mast, na jejíž jednoduchý recept se nyní zaměříme.
Měsíčková mast se dá vyrábět několika nepříliš složitými způsoby. U prvního využijeme čerstvé okvětní lístky, které opláchneme a necháme pořádně osušit. Na dvě hrsti připravené suroviny si vezmeme kostku čistého sádla (čili samozřejmě bez škvarečků, soli nebo cibulky), kterou opatrně ohříváme na ohni. Když se nám tuk rozpustí, vmícháme do něj měsíček, odložíme z ohně a necháme vše na noc zatuhnout. Druhý den znovu sádlo s bylinkou pomalu rozpustíme a pak už jen přes jemnou gázu přecedíme do vybrané nádobky. Měsíčková mast by se měla skladovat v chladu.
Druhý recept je velmi podobný, ale stojí ho za to zmínit, protože místo čerstvé rostliny využívá sušenou, takže je dostupný i pro ty, kteří například nemají zahrádku. Budeme potřebovat patnáct gramů sušené drogy a stejnou kostku sádla jako v prvním případě. Tuk pomalu rozpustíme, vmícháme bylinu, stáhneme na minimální plamen nebo přemístíme do vroucí vodní lázně a za občasného promíchání mast necháme prohřívat půl druhé hodiny. Na noc odložíme na tmavé a chladné místo, ráno sádlo s měsíčkem rozpustíme a přecedíme do kelímků či skleniček. Skladujeme stejně jako v prvním případě.
Poslední recept je trošku náročnější, ale není to nic složitého. Budeme si muset připravit měsíčkovou mast podle jednoho ze dvou výše uvedených receptů a nebo si nějakou koupíme. Pak si musíme ještě sehnat stejné množství kvalitního domácího medu. Obě suroviny necháme rozpustit ve vodní lázni a přelijeme je do připravených nádobek a uskladníme ve tmě a chladu.
Měsíčková mast je samozřejmě určena pro zevní použití. V tradiční medicíně se s její pomocí léčí různé ekzémy, podrážděnou pokožku, těžce se hojící rány a ranky, opruzeniny, suchou a popraskanou kůži (například na patách – nebo na změkčení zrohovatělé pokožky na stejném místě), proleženiny a nebo na praskající koutky. Varianta s medem se doporučuje lidem, které trápí hemeroidy.
To, co mne naprosto vždycky a spolehlivě vytočí, je americký přístup k množstvím v receptech: „Vezměte krabici špenátu…, použijeme velký kus ryby…, přilijeme malou sklenici smetany…
Už vám svítá, o co mi jde?
Nejsem americká Mařena, abych se spokojil s konstatováním „vezmeme kostku čistého sádla (čili samozřejmě bez škvarečků, soli nebo cibulky)“. Kdysi po celá desetiletí platná hmotnost „kostky“ nějakého tuku byla 250g. Ale to už zase po celá (asi 2)desetiletí neplatí a „kostka“ je jen 227g, či jinak.
Uvádějte, prosím, měrné jednotky alespoň trochu exaktně, když už ignorujete metrický systém vůbec a o zákonu o metrologii (Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii) nemáte ani ponětí.
Sice hulvátské a hloupé komentáře nemá smysl zveřejňovat, ale v tomto případě to bude výjimka.
Každý ví, že naše prapraprababičky používaly digitální váhy a při výrobě jejich léčivých přípravků (v tomto případě jde tedy o měsíčkovou mast) hrálo roli, jestli bylo tuku o dvacet či dokonce dvacet tři gramů více či méně. S Amerikou to nemá nic společného, jen s používáním selského rozumu na selské recepty. Stačí si přečíst Rettigovou, asi … Američanka.
Chytrý pochopí, hlupák začne psát nesmysly o zákonech.
Děkuji . Jen musím podotknout pro V.Č. , že u těchto domácích produktů se na něaké desetiny gramů nehraje a hlavně je to zbytečné, stejně jako ten první komentář.
Zastal bych se toho nebožáka, který byl v diskusi označen hulvátem. Mám za to, že ten, kdo tady uveřejňuje recepty, a za to mu děkuji, je ve skutečnosti jen od někud přepisuje, znovu uvádím, že za to mu dík, ale kdyby podle nich opravdu něco dělal, jistě by se snažil nám „vařičům“ to napsat tak, abychom s tím neměli problémy, když už máme digitální váhy.
Vtip je v tom, že na výrobu klasických domácích receptů, k nimž i měsíčková mast patří, opravdu nepotřebujete digitální váhu. Recept je obecný a je tam stále příliš mnoho činitelů (kvalita květů, usušení, doba sklizně atd.), aby laboratorní přístup něco změnil. Pokud dáte květů více, maximálně při použití bude silnější účinek. Nic špatného se vám nestane.
Ano, tak teď jsem se zasmála 🙂 To je asi tak, kdybych se zeptala kolik je hrst. Mimochodem, děkuji za recept a přeji hezký den.